O brankáře Lipiny se stará Bohuslav Murárik

Třiašedesátiletý bývalý gólman prožil své nejlepší fotbalové období v Žilině, kde chytal v nejvyšší soutěži. „Dále jsem byl ještě v Dubnici či Zvoleně, devět let jsem pak působil ještě v Rakousku. Tam jsem začal i s trénováním,“ řekl Murárik.

Pane trenére, kteří brankáři za tu dobu co se jim věnujete, prošli vašimi rukami?

Když jsem byl v žilinské akademii, tak jsem trénoval takové gólmany jako Dúbravka (nyní Newcastle United), Rakovan (Vysočina Jihlava), Le Giang (Iskra Borčice), Holec (naposledy Bohemians), Bajza (Vejle BK), Plach (FK Senica), dále jsem vychoval i mnoho brankářů, kteří působí nyní v českých nejvyšších soutěžích.

To je už pěkná plejáda brankářů. Co teda očekáváte od práce, kterou vám nabídl Frýdek-Místek?

Určitě dát gólmanům něco nového. Když jsem obdržel nabídku druholigového týmu, byla to pro mě znovu obrovská výzva. Budu se snažit tady pracovat stejně kvalitně, jak jsem se snažil ve všech svých předešlých působištích. Celý život jsem se pohyboval kolem fotbalu. Po mé rodinné tragédii je sport vlastně tím, co mě drží nad vodou. Nepiju, nekouřím, bez fotbalu bych se ale v té době asi nejspíš zbláznil.

Údajně pro vás stadion a zdejší prostředí ve frýdeckých Stovkách není až tak úplnou neznámou?

Není, to máte pravdu. Dokonce mám někde doma fotografii, která zachycuje můj nástup na hřiště, když jsme tady hráli ligu s Žilinou. Je to sice už velmi dávno, ale moc dobře si pamatuji, jak jsme tady vyhráli 1:0.

V té chvíli si trenér Murárik všiml pověšených dresů u stropu hlavní tribuny…

Tady se píše rok 1976…hmm, tak to už je opravdu dávno (smích). Zrovna nedávno jsem si volal se Štefanem Tománkem, který byl tehdy velkou osobností československého fotbalu. Když se dozvěděl, že jdu trénovat do Frýdku-Místku, tak si do detailů rozpomněl na tehdejší časy. Moc mi k angažmá u Valcířů gratuloval. Pro mě to bude fakt milé zase po těch letech projít tím tunelem na hřiště.

Když se podíváme společně právě na ty vyvěšené dresy…vybavíte si ještě hráče, kteří v té době za Frýdek-Místek nastupovali?

Přiznám se, že na jména bych si už moc nevzpomněl, ale pokud bychom se sešli osobně, tak určitě podle obličeje hráče poznám. Přeci jen se za mou hráčskou či trenérskou kariéru kolem mě mihla strašná spousta fotbalistů, takže těch jmen už je strašně moc.

Jaký má vůbec český fotbal u vás na Slovensku zvuk?

Jsem toho názoru, že český fotbal je na vyšší úrovni než u nás. O tom jsem přesvědčený. Je to možná i tím, že v českém fotbale je více peněz, což je dáno i ekonomikou obou zemí. A víte vůbec, že já už jednou v Česku působil?

Nevím, povídejte…

To bylo v době, kdy jsem byl zde na vojně v Dukle Tachov. Tehdy jsme vojančili společně s Vernerem Ličkou. Po vojně se mi ozvala Plzeň, ale já si vůbec do ligy netroufal, byl jsem ještě mladý, nezkušený. Nakonec jsme společně s Vernerem měli jít na zkoušku do Opavy k trenérovi Hadamczikovi. Jakmile se to ale dozvěděla Žilina, tak si mě stáhla a já dostal šanci chytat ligu právě tam.

Jak na vás vůbec působí zdejší prostředí?

Podmínky jsou zde opravdu na velmi slušné úrovni. Na to, že se zde hraje „pouze“ druhá liga, tak musím jen smeknout. Je tu hlavní plocha, kvalitní umělá tráva, tělocvična, posilovna, sauna, jsou tady bazény, to je zkrátka vše, co fotbalista ke kvalitnímu tréninku potřebuje. My v podstatě ani nemusíme nikde vycestovat, k přípravě nám stačí vlastní podmínky.


Trenér Murárik v rozhovoru zavzpomínal na tehdejší ligové utkání Valcířů s žilinskými Šošony. Tak tady si tedy připomeňme detaily zápasu, který Lipinští prohráli bohužel 0:1.

Body vyhozené oknem

VÁLCOVNY FM – ŽILINA 0:1 (0:0)

Valcíři hráli teprve potřetí doma, a takřka sousedské derby proti Žilině už mělo pro domácí příchuť existenčního boje. Těžké nohy i vybičované nervy umějí vždycky výkon poznamenat. Hra Valcířů postrádala přesnost, přihrávky směřovaly většinou k nohám žluto-zelených. Domácí útok se v první půli ke kloudné střele nedostal, jen Marchevský jednou v šestnáctce nepřesně zasáhl. Nejblíže k vedení měli domácí ve 37. minutě, kdy Kopecký skvěle hlavičkoval, ale Murárik stejně skvěle zachránil.

Druhou půli začali domácí už lépe, zanechali nervozitu v kabinách a pustili se do soupeře bez jakýchkoliv zábran. Už za první čtvrthodinku si vytvořili dvě ideální šance, které mohly rozhodnout. V 55. minutě se prodral žilinskou obranou Mrázek, podal na malý čtverec Levinskému, který však nepochopitelně zaváhal. Po hodině hry zase vypracoval Kopecký dobrou pozici Dudovi, ale ten přestřelil. Žilina ztrácela půdu pod nohama, domácí dřeli, zvláště Kopecký byl iniciátorem kolmých a přesných přihrávek, z nichž měli útočníci těžit. Bohužel, jejich muška byla totálně vychýlená. Osud Valcířů se pak naplnil pár sekund před koncem hry, kdy Pasyk špatně odhadl situaci, nevhodně vyběhl a Galvánek pohodlně dopravil míč do sítě! Domácí měli blízko ke ztrátě jednoho bodu, ztratili nakonec oba.
Branka: 90. Galvánek. Rozhodčí: Veverka, střely na branku: 7:2, rohy: 6:6, fauly: 15:29, diváci: 4000.

VP: Pasyk – Kubalák (82. Juřica), Barčák (73. Čermák), Lovíšek, Markusek – Coufal, Kopecký, Duda – Marchevský, Mrázek, Levinský. Trenér: Ján Zachar.

Žilina: Murárik – Šulgan (26. Knapec), Tománek, Staškovan, Šmehyl – Beleš, Ilavský, Chobot – Rusnák, Frič (46. Szepesi), Galvánek. Trenér: Jozef Marko.