Mravec: Na své spoluhráče jsem fakt hrdý

Ve svých třiceti letech není Michal Mravec na hřišti žádným vyjukaným nováčkem. Svou zkušenost a přehled prokázal žilinský rodák v domácím střetnutí s Táborskem. Valcíři i pod jeho taktovkou dokázali svého soka udolat, navíc jsme neinkasovali v pátém druholigovém zápase v letošní sezoně.

Michale, vy jste v prvním utkání ve Vlašimi ještě nenastoupil, ta šance přišla až teď s Táborskem. Jak jste si utkání s Jihočechy užil?

No premiéra jako hrom (smích). Já byl ale s týmem celou přípravu, takže už jsme společně odehráli víc kvalitních zápasů. Ale ano, dnes to byla pro mě ligová premiéra a já se na utkání těšil. Těším se na všechna utkání a ani nevím, co k zápasu teď dodat. Určitě je to obrovská radost. Ten fotbal je takový, že jednou vyhrajete a podruhé zase prohrajete. Navíc ten podzim byl tady zkrátka takový, nemusíme to ani komentovat. My teď musíme na jaře všichni šlapat jako tým a získat co nejvíce bodů.

Když jsme dělali rozhovor s Martinem Slaninkou, tak říkal, že všechno je to ve vašich hlavách. Výhra s Táborskem by týmu určitě před úterním derby v Třinci měla pomoct?

Souhlasím s tím. Už před utkáním jsem klukům v šatně říkal, že jsme zkrátka na úplném dně. Sedlácky řečeno, horší to pro nás ani snad už nemůže být.Že nemáme vůbec co ztratit a musíme šlapat dopředu a snažit se na každé následující utkání dobře namotivovat. Utkání s Táborskem bylo z naší strany podstatně lépe odehrané, než tomu bylo ve Vlašimi. Semkli jsme se jako správní bojovníci. Jsme přeci Valcíři, ne? Možná to nebylo z naší strany až tak fotbalové, jelikož terén byl ještě těžký. I proto jsme si v poločasové přestávce řekli, že těmi přihrávkami po zemi to dnes nepůjde. A tam nám hodně pomohl pak v útoku Tandir. On je ve vzdušných soubojích dost silný. Kdo zápas viděl, tak sledoval, že některé kluky už v závěru braly i křeče. Ale tak se má na hřišti bojovat, tak se má dělat každý sport, když chcete vyhrát a uspět. Musíte jít do boje na sto procent a dát do toho víc, než váš soupeř. Co bylo dnes ještě výborné, tak naše vzájemná komunikace. Tohle nám v předešlých utkáních chybělo.

Vás musí ale těšit i uhraná nula vzadu?

V první řadě jsem na své spoluhráče hrdý. Bylo to defenzívně velmi kompaktní. A když si vezmete naše křídelníky, že někde kolem osmdesáté minuty a navíc na tomto těžkém terénu pořád šlapali a sprintovali… opravdu klobouk dolů. Říkám, byl to týmový výkon, všichni jsme se semkli a jednoduše řečeno jsme soupeře k ničemu nepustili. Byli jsme určitě na soupeřově polovině dominantnější, vytvořili jsme si více šancí a já jsem rád, že nám to tam nakonec spadlo.

Jak se vám hrálo na stoperském postu s mladým, ale talentovaným, Gáčem?

Dobrý to bylo. Vše je o komunikaci, musíte se umět zajišťovat a podporovat se. Nenechat jeden druhého v nějakém štychu, věřím, že nám to bude šlapat i v dalších zápasech.