Potřebujeme už bodovat, ať se více odlepíme od spodku tabulky, hlásí Jaroslav Juříček

Lipina prohrála třikrát po sobě. V tabulce MSFL jí patří nelichotivé 15. místo. Jaroslav Juříček v rozhovoru mluví o tom, že každou prohru zapříčinilo něco jiného. Od následujícího zápasu proti Uničovu čeká vyrovnanou partii se šťastným koncem pro jeho tým a zmiňuje také to, kdo se v šatně stará o dobrou náladu.

O uplynulém víkendu jste utrpěli třetí porážku v řadě. Neobáváte se toho, že se tolik proher za sebou negativně podepíše na vaší psychice? Přece jen jste poměrně mladé družstvo...
Máte pravdu, že tým tvoří dost mladých hráčů, ale nemyslím si, že by se to na nás mělo podepsat. Postupně jde vidět, že už neděláme tolik triviálních chyb a v obranné fázi jsme konsolidovaní. O to se můžeme opřít.

Je něco, co všechny tři prohry spojovalo nebo jste pokaždé prohráli kvůli něčemu jinému?
Řekl bych, že všechny tři prohry byly jiné a důvody našeho selhání byly rozdílné. Proti Hlučínu jsme si nevypracovali žádnou větší šanci a moc jsme nedrželi balón. Naopak proti Kroměříži už náš výkon snesl přísnější měřítko, bohužel jsme se nechali vyloučit, ale i tak jsme to měli uhrát a minimálně remízovat. Proti Velkému Meziříčí jsme hráli vyrovnanou partii. Bohužel rozhodla individuální akce soupeře a my jsme nevyužili našich příležitostí.

Poslední zápas s Velkým Meziříčím byl hodně vyrovnaný. Co nakonec rozhodlo o tom, že jste znovu odešli z duelu bez zisku jediného bodu?
Myslím si, že rozhodla taková buldočí povaha v obou velkých vápnech. Jinak si myslím, že to byl vcelku vyrovnaný zápas a spíš by mu slušela remíza. Ale na to se historie neptá…

V příštím kole přivítáte doma výběr Uničova, kterému patří 5. příčka. Co všechno o tomto soupeři víte? V čem bude jeho největší síla?
Uničov dlouhodobě hraje v popředí MSFL. Má poskládané mužstvo ze zkušenějších hráčů, které doplňují mladí hráči. Navíc je toto družstvo déle pospolu. Bude to určitě těžký soupeř, ale proti Kroměříži jsme si ověřili, že můžeme hrát vyrovnanou partii i s takovými týmy. Očekávám tedy vyrovnaný duel se šťastným koncem pro nás.

Proti Uničovu sice budete mít výhodu domácího prostředí, ale výher jste letos dosáhli zatím jen na hřištích soupeřů. Čím si to vysvětlujete? Hráváte snad doma pod větším tlakem, než je tomu při venkovních kláních?
Neřekl bych, že bychom byli pod větším tlakem. V žádném domácím zápase jsme herně nepropadli, vždy nám k plnému bodovému zisku něco chybělo. Možná štěstí, větší soustředěnost, je tam určitě více faktorů.

Klidný střed tabulky se vám začíná dost vzdalovat. Uvědomujete si, že už potřebujete uhrát nějaké body? Není to pro vás svazující?
S kluky se v kabině bavíme o umístění v tabulce a sledujeme vývoj po jednotlivých kolech. Máte pravdu, že už potřebujeme bodovat, ať se více odlepíme od spodku tabulky. Na druhou stranu chceme vyhrát každé utkání, které máme před sebou.

Co by vám v současné chvíli nejvíce pomohlo? Co byste potřebovali k tomu, abyste se hlavně výsledkově zvedli?
Momentálně zvládnout nejbližší zápas a asi je jedno, jakým způsobem, jestli to bude nějakým náhodným gólem nebo vypracovanou akcí na jeden dotek.

Nepříznivé výsledky jistě nikoho nepotěší. Kdo se nejvíce stará o to, aby i v takových momentech bylo uvnitř mužstva alespoň trochu veselo?
O zábavu v kabině se nejvíce stará Marián Kovařík a také Jakub Blejchař. Ti dva jdou nejvíce slyšet. (smích)