Petra Kvitová: Cesta k návratu na tenisový vrchol

Raná léta a začátky tenisové kariéry

Petra Kvitová se narodila 8. března 1990 v Bílovci, malém městě na Moravě v tehdejším Československu. Vyrůstala v prostředí, kde sport hrál důležitou roli v každodenním životě rodiny. Její otec Jiří pracoval jako učitel a starosta města, zatímco matka Pavla byla účetní. Petra měla od útlého dětství blízko ke sportu, což bylo patrné již v jejích prvních letech, kdy projevovala mimořádnou fyzickou zdatnost a koordinaci pohybů.

K tenisu se dostala ve velmi raném věku, konkrétně když jí byly pouhé čtyři roky. Její starší bratři Jiří a Libor již tenis hráli, a malá Petra je často doprovázela na kurty. Fascinace tímto sportem byla okamžitá a hluboká. Rodiče si rychle všimli, že jejich nejmladší dítě má pro tenis nejen vášeň, ale také přirozený talent. Začala trénovat pod vedením místních trenérů v Fulneku, nedaleko Bílovce, kde rodina měla přístup k tenisovým kurtům.

V osmi letech už bylo jasné, že Petra není obyčejná tenisová nadšenkyně. Její levačka a agresivní styl hry upoutaly pozornost zkušenějších trenérů, kteří viděli v mladé hráčce obrovský potenciál. Rodina Kvitových musela čelit náročným rozhodnutím ohledně budoucnosti své dcery. Tenis na profesionální úrovni vyžadoval nejen talent, ale také značné finanční investice a časové oběti celé rodiny.

Ve věku devíti let začala Petra trénovat intenzivněji a účastnit se regionálních turnajů. Její výkony v juniorských kategoriích byly pozoruhodné, pravidelně dominovala soupeřkám ve svém věku i starším. Kvitová se vyznačovala nejen silným forehandem a servisem, ale také mentální odolností, která byla pro tak mladou hráčku neobvyklá. Trénovala několik hodin denně, což vyžadovalo pečlivé vyvážení školních povinností a sportovních ambicí.

Průlom v její kariéře přišel, když byla objevena českými tenisovými funkcionáři a dostala možnost trénovat v prestižnějších tenisových centrech. Přestěhovala se do Prostějova, kde měla přístup k lepším tréninkům a mohla se učit od zkušenějších koučů. Tento krok znamenal velkou změnu v životě mladé Petry, která musela opustit domov a žít v tenisové akademii, kde trávila většinu času přípravou na profesionální kariéru.

V juniorských letech pokračovala v impresivních výsledcích. Kvitová vyhrála několik významných juniorských turnajů a postupně se propracovávala na mezinárodní scénu. Její hra byla charakteristická agresivním stylem, silnými údery a schopností diktovat tempo zápasu. Trenéři oceňovali nejen její technické dovednosti, ale také pracovitost a odhodlání neustále se zlepšovat. V šestnácti letech už bylo zřejmé, že Česká republika má novou tenisovou hvězdu, která má potenciál dosáhnout nejvyšších příček světového žebříčku.

Průlom na grandslamových turnajích Wimbledon

Petra Kvitová prožila svůj nejdůležitější kariérní okamžik v roce 2011, kdy poprvé triumfovala na prestižním wimbledonském trávníku. Toto vítězství znamenalo zásadní průlom v její profesionální dráze a etablovalo ji mezi absolutní světovou špičku ženského tenisu. Cesta k tomuto historickému úspěchu nebyla jednoduchá, ale česká levačka dokázala svým agresivním stylem hry a neuvěřitelnou silou úderů ohromit tenisový svět.

V průběhu turnaje Kvitová postupně budovala svou formu a s každým zápasem vypadala sebevěji. Její plochý bekhend a devastující forhend působily soupeřkám značné problémy na rychlém povrchu All England Clubu. Finálový souboj proti Marii Sharapovové se stal ukázkou dominance a mentální síly české tenistky. Petra zvítězila přesvědčivě 6:3, 6:4 a stala se teprve druhou českou wimbledonskou šampionkou v otevřené éře po legendární Janě Novotné.

Tento triumf měl dalekosáhlé důsledky pro celou Kvitovou kariéru. Wimbledonský titul ji katapultoval do absolutní světové špičky a ukázal, že česká tenistka má potenciál dominovat na nejprestižnějších akcích. Agresivní styl hry, který Petra předváděla, byl jako stvořený pro travnaté dvorce, kde míč nízko odskakuje a rychlost výměn je klíčová. Kvitová dokázala využít své přednosti a vytvořit herní styl, který byl pro soupeřky obtížně čitelný a ještě obtížněji obranyschopný.

O dva roky později, v roce 2013, Petra Kvitová dokázala svůj wimbledonský úspěch zopakovat. Tento druhý titul potvrdil, že její první vítězství nebylo náhodou, ale výsledkem tvrdé práce a mimořádného talentu. Ve finále opět dominovala a porazila Eugenii Bouchardovou hladce 6:3, 6:0. Druhé wimbledonské vítězství upevnilo pozici Petry Kvitové jako jedné z nejlepších hráček své generace a potvrdilo její výjimečné schopnosti na trávě.

Wimbledonské úspěchy měly pro českou tenistku obrovský význam nejen z hlediska sportovního, ale také psychologického. Dokázala, že dokáže zvládat tlak velkých okamžiků a že má mentální odolnost potřebnou pro vítězství na grandslamech. Tyto triumfy ji posunuly do úplně jiné kategorie hráček a zajistily jí místo mezi legendami českého tenisu. Petra se stala vzorem pro mladé tenistky a inspirací pro celou generaci sportovců.

Průlom na wimbledonských dvorech také znamenal finanční zabezpečení a otevřel Kvitové dveře k lukrativním sponzorským smlouvám. Mediální pozornost a popularita, kterou získala díky wimbledonským titulům, z ní udělaly jednu z nejznámějších českých sportovkyň. Její jméno se stalo synonymem pro úspěch a vytrvalost, což mělo pozitivní dopad na celý český tenis a jeho vnímání ve světě.

Dva wimbledonské tituly v letech 2011 a 2014

Petra Kvitová se nesmazatelně zapsala do historie českého tenisu svými dvěma triumfy na nejprestižnějším grandslamu světa, Wimbledonu. Její vítězství v letech 2011 a 2014 představují vrchol kariéry této výjimečné sportovkyně z Bílovic, která dokázala na travnatých kurtech All England Clubu předvést absolutní tenisovou dominanci.

První wimbledonský titul přišel v roce 2011, kdy tehdy teprve jedenadvacetiletá Petra Kvitová šokovala tenisový svět. Do turnaje nastupovala jako osmá nasazená hráčka, ale její cesta turnajem byla naprosto přesvědčivá. Ve finále se střetla s ruskou tenistkou Marií Šarapovovou, která byla v té době jednou z největších favoritek. Kvitová však předvedla naprosto dominantní výkon, když porazila Šarapovovou ve dvou setech 6:3, 6:4. Celé finále trvalo pouhých 85 minut a česká tenistka ukázala svůj charakteristický agresivní styl hry s mocnými forhendovými údery a výbornými returny.

Tento triumf znamenal pro Petru Kvitovou nejen první grandslamový titul v kariéře, ale také obrovský skok v žebříčku WTA. Stala se teprve třetí českou tenistkou po Martině Navrátilové a Janě Novotné, která dokázala vyhrát Wimbledon v éře otevřeného tenisu. Její vítězství bylo oslavováno v celé České republice a Kvitová se okamžitě stala národní hrdinkou.

O tři roky později, v roce 2014, dokázala Petra Kvitová svůj wimbledonský úspěch zopakovat. Tentokrát šla do turnaje jako šestá nasazená a opět ukázala, že travnaté kurty jí naprosto vyhovují. Její cesta finále byla opět impozantní, když postupně vyřazovala jednu soupeřku za druhou. Ve finále narazila na Kanaďanku Eugenii Bouchardovou, která sice hrála životní sezónu, ale proti zkušenější a technicky vyspělejší české tenistce neměla šanci.

Finálový zápas byl ještě jednoznačnější než ten z roku 2011. Kvitová dominovala od první výměny a porazila Bouchardovou hladce 6:3, 6:0. Druhý set byl naprostou demonstrací síly české levačky, která soupeřce nedovolila uhrát ani jediný game. Celé finále trvalo pouhých 55 minut, což z něj činilo jedno z nejkratších wimbledonských finále v historii.

Oba wimbledonské tituly spojuje především agresivní a útočný styl hry, který Petra Kvitová na trávě dokonale uplatňovala. Její schopnost rychle ukončovat výměny, výborný pohyb po kurtu a především devastující forhend z ní dělaly na travnatém povrchu prakticky neporazitelnou. Wimbledon se stal jejím nejúspěšnějším grandslam turnajem a místo, kde dokázala naplno ukázat svůj tenisový potenciál.

Tyto dva triumfy také potvrdily postavení Petry Kvitové mezi absolutní světovou špičkou ženského tenisu. Po druhém vítězství se dostala na druhé místo světového žebříčku, což byla její nejvyšší kariérní pozice. Wimbledonské tituly z let 2011 a 2014 zůstávají nejcennějšími trofejemi v bohaté sbírce této výjimečné české tenistky.

Brutální útok nožem v prosinci 2016

V prosinci roku 2016 se stala událost, která otřásla nejen českým tenisovým světem, ale celou sportovní komunitou. Petra Kvitová, jedna z nejúspěšnějších českých tenistek a dvojnásobná vítězka Wimbledonu, se stala obětí brutálního útoku ve svém vlastním domě v Prostějově. Incident se odehrál dne 20. prosince 2016, pouhých pět dní před Štědrým večerem, kdy se většina lidí připravovala na vánoční svátky.

Útočník se do bytu Petry Kvitové dostal pod záminkou kontroly plynového kotle. Petra Kvitová otevřela dveře muži, který se vydával za pracovníka plynárenské společnosti. Jakmile se dostal dovnitř, vytáhl nůž a zaútočil na bezbrannou tenistku. V okamžiku ohrožení života se Petra snažila bránit holýma rukama, což vedlo k vážným zranění její levé ruky, která je pro ni jako levačku klíčová pro tenisovou kariéru.

Zranění byla natolik závažná, že Petra Kvitová utrpěla poranění šlach a nervů na všech pěti prstech levé ruky. Okamžitě byla převezena do nemocnice, kde podstoupila téměř čtyřhodinovou operaci. Lékaři museli sešít poškozené šlachy a nervy, přičemž nebylo jasné, zda bude moci někdy znovu profesionálně hrát tenis. Fyzické následky útoku byly devastující, ale psychická trauma byla možná ještě horší.

Po útoku následovalo intenzivní policejní vyšetřování. Útočník z místa činu uprchl, ale díky stopám DNA a dalším důkazům byl nakonec zadržen. Jednalo se o třiatřicetiletého muže z Prostějova, který měl za sebou kriminální minulost. Policie ho dopadla během několika týdnů a následně byl postaven před soud. Celý případ vyvolal v České republice diskusi o bezpečnosti veřejně známých osobností a o tom, jak zranitelní mohou být i ve svých vlastních domovech.

Petra Kvitová po útoku čelila dlouhé a náročné rehabilitaci. Lékaři jí dávali nejistou prognózu ohledně návratu k profesionálnímu tenisu. Kromě fyzické rehabilitace musela zvládat i psychické dopady traumatické události. Mnozí odborníci pochybovali, že by se mohla vrátit na vrcholovou úroveň, ale Petra prokázala neskutečnou sílu a odhodlání. Její cesta zpět na kurty byla dlouhá a bolestivá, vyžadovala nejen fyzickou terapii, ale také psychologickou podporu.

Celá tenisová komunita se semkla kolem Petry Kvitové. Zprávy podpory přicházely od hráček a hráčů z celého světa, včetně největších legend tohoto sportu. Tento incident ukázal nejen zranitelnost sportovců mimo hřiště, ale také jejich neskutečnou vnitřní sílu a schopnost překonávat zdánlivě nepřekonatelné překážky. Útok v prosinci 2016 změnil život Petry Kvitové navždy, ale její následný návrat na tenisové kurty se stal inspirací pro miliony lidí po celém světě.

Náročná rehabilitace a návrat na kurty

Petra Kvitová prošla jednou z nejtěžších zkoušek své kariéry, když se musela vyrovnat s následky brutálního přepadení ve svém domě v Prostějově v prosinci 2016. Útočník jí způsobil vážná zranění levé ruky, která byla pro tenistku hrající levou rukou obzvláště devastující. Lékaři museli operovat poškozené šlachy a nervy, přičemž zranění bylo natolik závažné, že se okamžitě objevily pochybnosti, zda bude Petra Kvitová vůbec schopna se k profesionálnímu tenisu vrátit.

Rehabilitační proces byl mimořádně náročný jak fyzicky, tak psychicky. Petra musela začít prakticky od nuly, nejprve se učila základní pohyby ruky a postupně pracovala na obnovení síly a flexibility. Každý den znamenal malý krok vpřed, ale cesta byla plná bolesti a frustraci. Tenistka musela trpělivě čekat, než se tkáně zahojí a než bude moci začít s intenzivnějším tréninkem. Psychologická stránka rehabilitace byla možná ještě náročnější než ta fyzická, protože Petra Kvitová musela překonat nejen fyzické omezení, ale také traumatické vzpomínky na útok.

Tým odborníků kolem ní pracoval neúnavně na tom, aby jí pomohl vrátit se do formy. Fyzioterapeuti, lékaři a kondičí trenéři vytvořili individuální plán, který respektoval závažnost zranění a současně se snažil maximalizovat šance na úspěšný návrat. Petra projevila neskutečnou sílu vůle a odhodlání, když den za dnem pracovala na svém zotavení, i když výsledky nebyly okamžitě viditelné.

První pokusy o hraní tenisu byly opatrné a plné nejistoty. Petra Kvitová musela znovu objevit pocit z držení rakety a postupně si zvykat na zátěž, kterou hra přináší. Každý úder byl pečlivě monitorován a analyzován, aby se předešlo dalšímu zranění. Tenistka musela naučit své tělo nové pohybové vzorce a kompenzovat případná omezení způsobená zraněním.

Návrat na profesionální kurty přišel v květnu 2017 na turnaji ve French Open, což bylo pouhých pět měsíců po útoku. Tento návrat byl emocionálně nabitý nejen pro Petru samotnou, ale i pro celou tenisovou komunitu, která sledovala její zotavení s obrovským respektem a podporou. Přestože výsledky nebyly zpočátku optimální, samotná skutečnost, že Petra Kvitová stála opět na kurtu a soutěžila na nejvyšší úrovni, byla považována za neuvěřitelný úspěch.

Postupně se forma tenistky zlepšovala a ona začala dosahovat výsledků, které dokázaly, že její comeback je skutečný. Vrcholem tohoto návratu bylo vítězství na turnaji v Birminghamu již v červnu 2017, což bylo symbolické vítězství nad adversitou. Petra Kvitová dokázala, že má nejen fyzickou sílu vrátit se na vrchol, ale také mentální odolnost překonat traumatické zážitky a pokračovat v kariéře na nejvyšší úrovni.

Petra Kvitová je symbol odhodlání a síly, která dokázala povstat z nejtěžších chvil a vrátit se na vrchol tenisového světa silnější než kdy předtím.

Radovan Smetana

Olympijská medaile a fedcupové úspěchy s Českem

Petra Kvitová dosáhla jednoho z nejcennějších úspěchů své kariéry na olympijských hrách v Riu de Janeiru v roce 2016, kde vybojovala bronzovou medaili v ženské dvouhře. Tento úspěch měl pro českou tenistku obrovský význam, protože olympijská medaile představuje něco zcela výjimečného v kariéře každého sportovce. Cesta k bronzu nebyla jednoduchá, ale Kvitová prokázala svou mentální sílu a schopnost zvládat tlak na největší sportovní scéně světa. V zápase o třetí místo porazila americkou tenistku Madison Keysovou a zajistila tak České republice cenný kov z tenisového turnaje.

Olympijské hry mají pro tenisty specifickou atmosféru, která se liší od běžných turnajů na okruhu WTA. Petra Kvitová sama často zdůrazňovala, jak moc si cení možnosti reprezentovat svou zemi na tak prestižní akci. Bronzová medaile z Ria se stala důkazem její všestrannosti a schopnosti přizpůsobit se různým podmínkám a povrchům. Turnaj se hrál na tvrdém povrchu v náročných klimatických podmínkách brazilského léta, což vyžadovalo nejen tenisové dovednosti, ale i vynikající fyzickou kondici.

Kromě olympijského úspěchu se Petra Kvitová stala klíčovou postavou českého fedcupového týmu, kde odehrála zásadní roli při získání několika titulů pro Českou republiku. Fed Cup, nyní známý jako Billie Jean King Cup, představuje nejvýznamnější týmovou soutěž v ženském tenise. Kvitová byla členkou vítězného týmu v letech 2011, 2012, 2014, 2015 a 2016, což z ní činí jednu z nejúspěšnějších českých fedcupových hráček všech dob.

V těchto fedcupových kampaních prokázala Kvitová nejen své individuální tenisové schopnosti, ale také týmového ducha a schopnost zvládat enormní tlak v rozhodujících momentech. Její levácké podání a agresivní hra z forhandu se ukázaly jako zbraně, které dokázaly rozhodnout mnoho klíčových zápasů ve prospěch českého týmu. Spolupráce s dalšími českými tenistkami, jako byly Lucie Šafářová, Barbora Strýcová nebo Karolína Plíšková, vytvořila silný a soudržný tým schopný porazit jakéhokoliv soupeře.

Fedcupové zápasy měly pro Kvitovou vždy speciální význam. Možnost hrát před domácím publikem nebo reprezentovat českou vlajku v zahraničí ji motivovala k výkonům, které někdy překonaly i její nejlepší představení na grandslamových turnajích. Atmosféra fedcupových utkání s bouřlivou podporou diváků vytvářela jedinečné prostředí, ve kterém Kvitová vynikala. Její bilance ve Fed Cupu je impozantní a zahrnuje řadu vítězství nad špičkovými soupeřkami z celého světa.

Kombinace olympijské medaile a pěti fedcupových titulů představuje důkaz toho, že Petra Kvitová není pouze vynikající individuální hráčkou, ale také skvělou týmovou sportovkyní schopnou nést odpovědnost za reprezentaci své země. Tyto úspěchy ji řadí mezi nejúspěšnější české tenistky historie a potvrzují její status legendy českého tenisu.

Herní styl a charakteristické levácké údery

Petra Kvitová patří mezi nejvýraznější hráčky současného ženského tenisu, přičemž její herní projev je charakteristický především agresivním stylem a výjimečnou silou úderů. Jako levákyně disponuje přirozenou výhodou, která ji odlišuje od většiny soupeřek na okruhu WTA. Její levačka přináší nejen jiný úhel úderů, ale také specifickou rotaci míče, na kterou musí soupeřky často hledat odpověď během celého zápasu.

Základním kamenem herního stylu Petry Kvitové je mimořádně silný forhendový úder, který patří mezi nejrychlejší a nejnebezpečnější v ženském tenise. Tento úder provádí s plnou rotací těla a dokáže generovat ohromnou rychlost míče, která často přesahuje sto třicet kilometrů v hodině. Forhend využívá nejen jako ofenzivní zbraň při diktatování tempa výměny, ale také jako prostředek k vytváření ostrých úhlů, které soupeřky vytlačují daleko za kurty. Díky levačce dokáže Kvitová vytvářet úhly, které jsou pro praváky prakticky nedosažitelné, což jí poskytuje značnou taktickou výhodu.

Bekhendový úder Petry Kvitové je rovněž extrémně účinnou zbraní v jejím arzenálu. Hraje jej obouručně s výjimečnou přesností a stabilitou, přičemž dokáže tento úder využívat jak k obranným účelům, tak k přechodu do útoku. Bekhend jí umožňuje držet se v dlouhých výměnách ze základní čáry a zároveň hledat příležitosti k agresivnímu zakončení. Kombinace rychlého forhendu a spolehlivého bekhendu vytváří kompletní hru ze základní čáry, která je pro soupeřky velmi obtížně čitelná.

Servis představuje další klíčový prvek herního stylu české tenistky. Kvitová disponuje jedním z nejsilnějších podání v ženském tenise, přičemž její první servis pravidelně dosahuje rychlostí přes sto osmdesát kilometrů v hodině. Levácký servis jí umožňuje vytváret specifické trajektorie míče, zejména při podání do bekhendu praváckých soupeřek, kde dokáže míč vytáčet směrem ven z kurtu. Druhý servis sice není tak rychlý, ale díky výrazné rotaci a umístění zůstává obtížně returnovatelný.

Taktický přístup Petry Kvitové se vyznačuje agresivitou a snahou o rychlé zakončování výměn. Nehledá dlouhé výměny ze základní čáry, ale naopak se snaží co nejdříve převzít iniciativu a diktovat tempo hry. Její hra je založena na silných úderech, které nutí soupeřky k defenzivě a chybám. Kvitová dokáže vytvářet tlak již od prvního úderu ve výměně, což často vede k vynuceným chybám protihráček.

Pohyb po kurtu a atletická připravenost tvoří důležitou součást jejího herního projevu. Přestože není považována za nejrychlejší hráčku na okruhu, Kvitová kompenzuje tento aspekt výborným čtením hry a anticipací. Dokáže se efektivně pohybovat po kurtu a zaujímat optimální pozice pro své silové údery. Její schopnost rychle se zotavit po náročných výměnách a udržet vysokou intenzitu po celou dobu zápasu svědčí o vynikající kondici.

Hra u sítě představuje další dimenzi jejího tenisu. Ačkoliv Kvitová není typickou serve-and-volley hráčkou, dokáže efektivně využívat přechody k síti po silných základních úderech. Její voleje jsou přesné a umístěné, přičemž levácká výhoda se projevuje i v tomto aspektu hry. Schopnost zakončovat výměny u sítě činí její hru ještě nepředvídatelnější a obtížněji obrannitelnou.

Osobnost mimo kurt a charitativní aktivity

Petra Kvitová se během své kariéry etablovala nejen jako vynikající tenistka, ale také jako respektovaná osobnost mimo tenisový kurt. Její přístup k životu a ochota pomáhat druhým z ní činí vzor pro mnoho mladých sportovců i fanoušků po celém světě.

Mimo tenisové kurty je Petra Kvitová známá svou skromností a přístupností. Navzdory svým úspěchům a světové slávě zůstala nohama pevně na zemi, což oceňují nejen její fanoušci, ale i kolegové z tenisového okruhu. Pravidelně se účastní různých charitativních akcí a neziskových projektů, kde využívá svého postavení k pomoci těm, kteří to potřebují.

Jednou z oblastí, které se Petra Kvitová věnuje s velkým nasazením, je podpora dětí. Spolupracuje s několika nadacemi zaměřenými na pomoc nemocným dětem a dětem z méně příznivých sociálních poměrů. Pravidelně navštěvuje dětské nemocnice, kde svou přítomností přináší radost malým pacientům a jejich rodinám. Tyto návštěvy nejsou jen formální záležitostí – Petra si s dětmi povídá, podepisuje autogramy a snaží se jim zpříjemnit obtížné chvíle, které prožívají.

Kvitová se také angažuje v podpoře sportu mezi mládeží, zejména v tenise. Uvědomuje si důležitost sportovního vyžití pro mladou generaci a snaží se být inspirací pro děti, které začínají s tenisem. Organizuje tenisové kempy a kliniky, kde mladí nadšenci mohou získat cenné rady přímo od profesionální hráčky světové úrovně. Tímto způsobem se snaží předávat své zkušenosti a motivovat další generaci tenistů.

Po traumatickém útoku, který zažila v prosinci 2016, kdy byla napadena ve svém domě, Petra Kvitová prokázala neskutečnou mentální sílu a odhodlání. Incident, při kterém utrpěla vážná zranění ruky, mohl ukončit její kariéru. Nicméně její návrat na kurt byl inspirativním příběhem pro mnoho lidí čelících vlastním výzvám. Otevřeně mluvila o svém zotavování a psychickém vypořádávání se s traumatem, čímž pomohla zvýšit povědomí o důležitosti duševního zdraví.

Kvitová je také aktivní v ekologických iniciativách a snaží se podporovat udržitelný životní styl. Využívá své platformy na sociálních sítích k šíření povědomí o environmentálních otázkách a povzbuzuje své fanoušky k zodpovědnému chování vůči přírodě. Její zájem o ochranu životního prostředí se odráží i v jejích osobních rozhodnutích a způsobu života.

V rámci své charitativní činnosti Petra podporuje také projekty zaměřené na vzdělávání. Věří, že vzdělání je klíčem k lepší budoucnosti a snaží se přispívat k projektům, které umožňují dětem z chudších rodin přístup ke kvalitnímu vzdělání. Její finanční příspěvky i osobní angažovanost v těchto projektech ukazují, že jí není lhostejný osud těch, kteří měli v životě méně štěstí.