Historie

FK Válcovny plechu Frýdek - Místek jsou klubem s bohatou tradicí. První zmínky o zahájení sportovní činnosti, i když v této fázi ještě neorganizované, se datují rokem 1919, kdy vznikl z iniciativy několika zaměstnanců závodu Karlovy Huti kroužek kopané pod názvem Karlovohutní fotbalový klub. V roce 1921 se rozhodli svoji činnost zorganizovat v rámci Federované dělnické tělovýchovné jednoty, ale i vybudovat vlastní fotbalové hřiště u dělnické kolonie. Tento rok je oficiálně považován za rok založení klubu. Prvními fotbalisty byli tehdy: Krahut, Mynář, F. Blecha, T. Blecha, F. Žytek, A. Žytek, Schreinzer, Doležálek, Bielica, Kočvara, Ferd. Lichnovský, Frant. Lichnovský, Skřížala, Wyslych, Naar, Chmel, aj. První zápas pionýři válcovenského fotbalu sehráli s DSV Frýdek.

Od roku 1922 hráli fotbalisté Karlovy huti v různých soutěžích od III.třídy až po divizi v roce 1943, kdy mužstvo trénoval i aktivně v něm hrál bývalý slávista Áda Fiala. Divizní epizoda trvala pouze rok a pak až do roku 1954 hrálo mužstvo I.A třídu pod různými názvy (např.Baník Místek). V roce 1950 došlo ke změně názvu na ZJS Železárny Stalingrad. Pak se klub vrátil k názvu Baník Místek (rok 1954), aby v roce 1958 změnil opět název na TJ Železárny Stalingrad. K další změně názvu došlo v roce 1960 a to na TJ Válcovny plechu, pod kterým hrál následující dlouhá léta. Od roku 1955 se mužstvo pohybovalo mezi I.B třídou a divizí.

K zásadnímu výkonnostnímu obratu došlo v roce 1969, kdy klub pod vedením trenéra Bedřicha Šafla vyhrál I.A třídu a postoupil do župního přeboru. Toto byl začátek spanilého tažení válcovenských fotbalistů v následujících létech. Kádr mužstva v tomto období tvořili hráči Přeček, Šlachta, Polach, Petreček, Vrabel, Kubalák, David, Vojtek, Barčák, Janotka, Odehnal, Halaj, Fojt, Fabík, Kostelňák, Juhás, Faldyna a Žabka.V krajském přeboru bojovali vždy o čelní umístění a pod vedením trenéra Eduarda Fratriče v soutěžním ročníku 1971/72 obsadili první příčku a postoupili do divize. V kádru mužstva byli kvalitní fotbalisté jako Kopecký, Kubalák či Barčák. V divizi setrvali pouze jednu sezonu a od roku 1973 již hráli III. ligu. To už se v klubu začal formovat kvalitní hráčský i funkcionářský kolektiv, který táhl za jeden provaz s cílem dalšího postupu. Ve třetí lize se zdrželi pouze jeden rok. Pod vedením trenéra Jána Zachara v ročníku 1974/75 zvítězili, když závěr soutěže byl nanejvýš dramatický. Finišující VP a Bohumín vpadli do cíle téměř současně. O postupu Valcířů do II.ligy rozhodlo skóre šesti branek.

Postup do II.ligy byl velikým překvapením pro celou československou fotbalovou veřejnost. A to ještě nikdo netušil co provedou válcovenští fotbalisté v této soutěži. Nezalekli se zvučných jmen a suverénně prošli celou II.ligou. Obsadili v ročníku 1975/76 první příčku s 38 body před Spartou, která měla o bod méně, a vstoupili mezi prvoligovou elitu. Závěr II.ligy již sehráli na novém pěkném stadionu ve Stovkách, který byl postaven za vydatné pomoci mateřského podniku a celé řady válcovenských příznivců. Ti určitě nezapomenou na ty, kteří tento historický úspěch vybojovali Byli to hráči Kokeš, Zbončák, Kopecký, Kubalák, Gál, Barčák, Juřica, Markusek, Velinský, Šeděnka, Marchevský, Duda, Jurásek, Krnáč, Lovíšek, Coufal, Vystrčil, Fabík, Pasyk, masér Florián, tajemník Přeček, vedoucí mužstva Kornel a trenér Ján Zachar.

V první lize v žádném případě nehráli podřadné housle. Vybojovali množství vyrovnaných zápasů se soupeři zvučných jmen. Mnohdy jim chybělo trochu fotbalového štěstíčka nebo více prvoligových zkušeností. V konečném účtování ligy 1976-1977 obsadili 15.místo s 23 body a to znamenalo sestup do II.ligy, která byla při reorganizaci přejmenována na Národní fotbalovou ligu a rozdělena na dvě skupiny. Na soupisce prvoligového týmu byli následující borci: Páleník, Pešice, Pěcháček, Šeděnka, Čermák, Coufal, Lovíšek, Kopecký, Velinský, Barčák, Markusek, Mrázek, Levinský, Zbončák, Marchevský, Kubalák, Blín, Juřica, Gabčík, Kokeš, Pasyk, Mička a Duda. Nikdo jistě nezapomene na trenéra Jána Zachara. Ti všichni se zapsali do historie válcovenské kopané zlatým písmem.

Období 1977 až 1979 bylo ve znamení pokusů Valcířů o návrat do I.ligy. Ihned v následujícím roku po sestupu vyhráli B skupinu NFL. V kvalifikaci však již tolik štěstí neměli. S Vlašimí doma pouze remízovali 1:1 a ve Vlašimi prohráli 0:1. Nevyšel jim ani druhý pokus v ročníku 1978-79. Opět vyhráli NFL . V kvalifikaci prohráli na RH Cheb 0:3 a ve Stovkách zvítězili pouze 1:0. Byly to dvě opravdu veliké příležitosti k návratu mezi elitu. Kromě některých hráčů, kteří okusili prvoligové trávníky, byli v kádru mužstva ing. Schäfer, Dobýval, Hudeček, Pavlidis, Sláma, Řezáč, Vankovič, Kudýn , Páleník a jiní. Ve B skupině NFL obsadili v ročníku 1979-80 7.místo a v následujícím 6.místo. To již v kádru mužstva jak u hráčů tak i na postech trenérů došlo k mnohým změnám. V rozpětí let 1981 až 1989 hráli válcovenští fotbalisté I.NFL (Národní fotbalovou ligu) se střídavými úspěchy. Nejblíže byli čelu soutěže v ročníku 1986-87 kdy obsadili 4.místo a 1987-88 kdy skončili na 3.místě.

Soutěžní ročník 1989/90 je jednou ze smutných kapitol válcovenské kopané. Hráči stabilního kádru obdrželi individuální disciplinární tresty od nadřízených fotbalových orgánů a náhradníci, dorostenci i bývalí fotbalisté jako např. Vojáček, Mička, Dobýval, Schäfer, Martaus a další pod vedením trenéra Petra Žemlíka II.ligu neudrželi, ač všichni bojovali jak nejlépe uměli. Ve II.NFL se v průběhu dvou let podařilo tým opět zkonsolidovat . Pod vedením trenéra Jána Barčáka v roce 1993 tuto soutěž válcovenští fotbalisté vyhráli a vrátili se opět do II.ligy. Od tohoto roku byli stálým účastníkem II.ligy, kde střídavě pod vedením trenérů Žemlíka a Ericha Cviertny dosahovali lepšího či horšího umístění.

V klubu byla po celá dlouhá léta věnována pozornost také mládeži. Výraznějšího úspěchu však dosáhla mládežnická družstva až v 90. letech. V roce 1991 postoupil „A“ dorost do první ligy pod vedením trenéra Josefa Slámy a totéž se podařilo „A“ žákům v roce 1997 pod taktovkou trenéra Vladimíra Vyziny.

K důležitému mezníku v činnosti klubu došlo 1.července 1991, kdy se vyčlenil z Tělovýchovné jednoty a začal fungovat jako samostatný právní subjekt pod názvem Fotbalový klub Válcovny plechu Frýdek-Místek, jehož hlavním sponzorem zůstaly Válcovny plechu, a.s., Frýdek-Místek.

Další stejně důležitý předěl v činnosti klubu nastal koncem června 1997. Na valné hromadě FK Válcoven plechu, která se konala 30. června 1997, došlo k definitivnímu potvrzení a odsouhlasení spojení dvou tradičních fotbalových rivalů na území města Frýdku-Místku, tj. „Válcoven“ a „Slezanu“. Toto sloučení bylo schváleno výkonným výborem ČMFS dne 3. června 1997. Nový fotbalový subjekt byl právní kontinuitou FK Válcovny plechu Frýdek-Místek a vystupoval pod stejným názvem. Vlastnímu sloučení předcházela celá řada jednání nejen na úrovni obou klubů, ale i na úrovni města. Ve spolupráci s ním byl realizován projekt vybudování fotbalového střediska mládeže.

Mužstvo dospělých hrálo druhou ligu až do konce ročníku 1999/2000, kdy skončilo na posledním místě a sestoupilo do MSFL. Tomuto výkonnostnímu pádu však předcházela důležitá událost, která se stala těsně před zahájením tohoto ročníku a negativně ovlivnila chod klubu. Hlavní sponzor klubu, a.s. Válcovny plechu, vypověděla sponzorskou smlouvu a klub prakticky zůstal bez finančních prostředků. Vedení klubu se přesto snažilo udržet chod klubu na úrovni, která odpovídala jeho dlouholeté tradici. Proto MSFL (třetí nejvyšší soutěž) se zdála být za tohoto stavu maximem, kterého bylo mužstvo dospělých schopno dosáhnout. Sloučením se FK Válcovny plechu zařadil mezi největší kluby v regionu. Staral se celkem o 12 družstev a dvě přípravky. „A“ mužstvo dospělých hrálo MSFL a družstvo žen I. celostátní ligu. Radost příznivcům fotbalu však dělala především mládežnická družstva. „A“ dorost hrál Moravskoslezskou dorosteneckou ligu, což byla druhá nejvyšší soutěž této kategorie (mladší, starší), „B“ dorost krajský přebor (mladší, starší), „A“ žáci Moravskoslezskou ligu žáků – nejvyšší soutěž v žákovských kategoriích (mladší, starší), „B“ žáci (mladší, starší) krajskou soutěž a „C“ žáci (mladší, starší) taktéž krajskou soutěž. Následující dva ročníky se staly bojem o záchranu v MSFL. A mužstvo dokázalo velikou psychickou a zachránilo se vždy v posledním utkání soutěže. V ročníku 2000/2001 porazilo Hranice 3:1 a obsadilo 12. místo. V následujícím ročníku 2001/2002 byl závěr ještě dramatičtější. Valcíři již prohrávali s Dolním Benešovem 0:3, ale nevídaným výkonem ve druhém poločase zvrátili výsledek na svojí stranu a zvítězili 4:3. V konečném účtování pak obsadili 14. místo.

V ročníku 2002/2003 se mužstvo dospělých, které hrálo MSFL, se pod vedením trenéra Jaroslava Netoličky a asistenta Romana Diviny vypjalo k velmi kvalitním výkonům. Již po podzimní části se zbavilo existenčních starostí, a tak v jarní část soutěže mohlo absolvovat v poklidu. V konečném účtování tak obsadilo velmi pěkné čtvrté místo. Velikým kladem byla ta skutečnost, že v jeho kádru se ve větší míře prosadili vlastní odchovanci.

Byl to výsledek dlouholeté práce s mládeží, která měla v klubu již zapuštěny pevné kořeny. V klubu se pracovalo s mládeží na vysoké sportovní úrovni. Činnost mládeže zařazené do Sportovního centra mládeže řídil vedoucí Josef Sláma, který se všemi trenéry družstev vytvořil vhodné podmínky pro sportovní růst dorostenců a žáků. V součinností s 9.ZŠ se rozšířila činnost sportovních tříd. V tomto soutěžním ročníku v klubu působilo deset soutěžních družstev a čtyři ročníky.

Všichni zástupci frýdecko-místecké kopané podávali dobré výkony, takže neměli ve svých soutěžích žádné problémy. „A“ starší dorostenci obsadili 9. místo a i pro příští rok udrželi pro město druhou nejvyšší dorosteneckou soutěž. Stejně úspěšní byli i „A“ žáci, kteří bez problémů absolvovali I. žákovskou ligu a připravili dobrou půdu pro své pokračovatele. Mile překvapili „B“ žáci, kteří vyhráli svojí skupinu krajské soutěže a postoupili do krajského přeboru žáků, což je druhá nejvyšší žákovská soutěž.

Tento soutěžní ročník byl poslední, ve kterém se pod hlavičkou Válcoven plechu představily zástupkyně ženského fotbalu. V I. lize žen se jim příliš nedařilo, takže po ročním působení sestoupily do II. ligy. V důsledku finančních problémů po skončení soutěží přestěhovaly své působiště do nedalekého Lískovce.

Rok 2003 byl pro celý fotbalový klub rokem hledání hlavních sponzorů, kteří měli finančně zabezpečili jeho činnost. Vedení klubu absolvovalo celou řadu jednání s různými potencionálními zájemci ať už z řad místních podnikatelů, nebo z řad výše postavených fotbalových velkoklubů. Kvůli tomu změnil klub název na FK Frýdek-Místek, pod kterým vstoupil do nového soutěžního ročníku 2003/2004. Závěrečná jednání však nepřinesla očekávané ovoce, takže klub se musel opět spolehnout na vlastní síly, pomoc drobných sponzorů a v činnosti mládeže na pomoc města Frýdku-Místku. Vedoucí centra mládeže Josef Sláma s vedoucím žákovských týmů Karlem Orlem pro nový ročník mládežnických soutěží konsolidovali trenérské obsazení jednotlivých družstev.

Ekonomické problémy se přenesly i do činnosti „A“ mužstva dospělých. Trenér Roman Divina a jeho asistent Jiří Hořínek měli problémy s doplněním kádru týmu. Proto se nelze divit, že po skončení podzimních bojů okupovali frýdečtí fotbalisté předposlední příčku MSFL. Se střídavými úspěchy se v podzimní části Moravskoslezské dorostenecké ligy prezentovali starší dorostenci. V polovině soutěže se usídlili na 14. místě. Jejich mladší vrstevníci pak obsadili jedenáctou pozici. „B“ starší dorostenci od začátku podávali vyrovnané výkony a odměnou jim bylo první místo. Mladší dorostenci byli po podzimní části na čtvrté příčce. Systematická práce s mládeží se projevila především u „A“ žáků. Starší dosáhli historického úspěchu. Po polovině soutěže byli na druhém místě a nestačili pouze na hráče Olomouce. Mladší žáci se udrželi v horní polovině tabulky na šestém místě. Vzestup výkonnosti prokázala i zbývající čtyři družstva žáků, která patřila mezi týmy umístěné v horní polovině tabulek svých soutěží.

V jarní částí mládežníci udrželi svoje dobrá postavení a bez problému si i pro další ročníky zachovali svoje soutěže. Mile překvapili „B“ dorostenci, kteří suverénně vyhráli krajský přebor a postoupili do dorostenecké divize. Nedobrá ekonomická situace se promítla do výkonů mužstva dospělých, které se již nestačilo odpoutat ode dna tabulky a sestoupilo do divize.

Krize v klubu pokračovala i v podzimní části . Trenér Karel Orel měl nelehkou situaci a musel při sestavení kádru „A“ mužstva vycházet pouze z vlastních odchovanců a z bývalých dorostenců. Mužstvo mělo ve svých výkonech značné výkyvy a proto se nelze divit, že po podzimní části divize patřilo k týmům bezprostředně ohrožených sestupem. Mládežníci podávali dobré výkony, a až na dorostence, kterým se příliš nedařilo, patří mezi týmy z horních polovin tabulek svých soutěží.

V roce 2004 se do hry o frýdecko-místecký fotbal vložilo vedení Válcoven plechu, a.s. Vyvolalo celou řadu jednání mezi městem a firmou JMB. Výsledek se pak dostavil v závěru roku, kdy byla založena společnost Fotbal Frýdek-Místek, která odkoupila fotbalová práva od společnosti FK Frýdek-Místek, která byla poslána do likvidace. Příprava na druhou polovinu soutěží v lednu 2005 tak již začala za zcela jiné, příznivější, situace v klubu a pod novým vedením.

Fotbalový klub Frýdek-Místek se v roce 2004 dostal do velmi svízelné jak sportovní, tak i finanční situace. Klub neměl prakticky žádné sponzory, kdy příděl dotací byl zastaven i o od MěÚ Frýdek-Místek. Silně zadlužený klub byl zároveň na posledních místech mistrovských tabulek a hrozil mu totální kolaps.

Díky aktivnímu přístupu vedení VP a.s., prezentované GŘ Ing. Konkolským a firmou JMB prezentované majitelem Ing. Miroslavem Janoviakem, kterým nebyl osud fotbalu lhostejný, a kteří tehdy ziniciovali a zorganizovali vznik nového fotbalového subjektu na záchranu fotbalu ve Frýdku-Místku, a tak vzniklo občanské sdružení - Fotbal Frýdek-Místek. 7. ledna 2005 proběhla valná hromada a následně pak byl ustaven 5-členný výkonný výbor. Dne 20. ledna 2005 schválil výkonný výbor ČMFS převod členských práv z FK Frýdek-Místek na Fotbal Frýdek-Místek, o.s. Dne 4.2.2005 Fotbal Frýdek-Místek ve veřejné dražbě vydražil práva fotbalových družstev bývalého FK a tím zajistil možnost pokračovat ve všech mistrovských soutěžích jako nástupnická organizace ve vztahu k soutěžím ČMFS.

Tím začala nová kapitola postupné stabilizace a následného rozvoje fotbalu ve Frýdku-Místku. Po podzimní části MSD v roce 2004 byli muži na posledním, tedy sestupovém místě, st. dorostenci na 14. místě, tedy taky potenciálně sestupovém. Příchodem nového vedení došlo ke stabilizaci finanční situace, k posílení hráčského kádru, ke zpětnému obnovení důvěry v nové fotbalové vedení. Výsledky zákonitě na sebe nenechaly dlouho čekat.

Po skončení ročníku 2004/2005 pak muži skončili na 8. místě, tedy ve středu divizní tabulky. Dorostenci skončili obdobně na 7. místě, tedy taky pohodlná záchrana, no a A žáci zůstali v I. žákovské lize. Fotbalu Frýdek-Místek se podařilo stabilizovat trenérský tým, takže celkem 300 mládežníků sportuje ve 14 mládežnických družstvech, z toho 10 družstev hraje pravidelně mistrovské soutěže (4 družstva jsou přípravky).

V soutěžním roce 2005/2006 muži skončili v divizi na 2. místě a využili nabídky ČMFS na postup do III. ligy z 2. místa. Nováčkovi pod vedením trenéra Karla Orla se však moc velké naděje na dobré umístění nedávaly, neboť se nepodařilo výrazně posílit stávající kádr mužstva. Po podzimní části skončil Fotbal F-M na 10. místě, což nezajišťovalo vzhledem k rozlosování jarního kola bezpečné setrvání v III. lize. Vedení klubu proto přijalo rázná opatření, kdy byl angažován do funkce trenéra Radoslav Látal, 68násobný reprezentant, bývalý hráč Baníku Ostrava, Sigmy Olomouc a německého klubu Schalke 04. Na základě jeho bohatých zkušeností byla přijata nová herní koncepce a v rámci možností byl částečně posílen tým mužů o pět nových hráčů, proběhla speciální příprava. No a výsledek předčil očekávání. Tým mužů skončil na 4. místě tabulky, hrál výborný fotbal, kdy na domácí půdě neprohrál, což má za následek podstatné zvýšení návštěvnosti, kde mistrovská utkání sleduje pravidelně více než 1200 diváků, což je nejvyšší návštěvnost III. ligy na Moravě. Diváci se tedy vrátili za dobrým fotbalem.

Svou druhou sezonu (2007/2008) ve Frýdku-Místku načal trenér Radoslav Látal s cílem skončit po podzimní části do třetího místa. To se nakonec podařilo. Lipina byla po 15. kole třetí, s osmibodovou ztrátou na první Sigmu Olomouc B. Prvním jarním zápasem právě s olomouckou Sigmou měl začít boj o postup do druhé ligy. Leč nestalo se. Olomouc posílená o několik hráčů šíršího A-týmu ve Stovkách vyhrála 1:0. Gól nám vstřelil, stějně jako na podzim, Argentinec Bueno...Také v následujím kole venku Lipina prohrála, tentokrát prestižní zápas v Karviné a bylo po postupových plánech. Na konci sezony se valcíři usadili na pátem místě, což bylo určitě mírné zklamání.

V následující sezoně (2008/2009) se v MSFL představili tři nováčci. Hlučínu se po sestupu povedl okamžitý návrat do druhé ligy. Vítěz divize E Baník Ostrava B obsadil osmé místo. Z divize D se do MSFL historicky poprvé probojoval tým FK Apos Blansko. Jeho působení ve třetí lize ovšem nebude mít delšího trvání. Blansko se celou sezonu pohybovalo v dolní části tabulky a po posledním kole mu patří poslední místo. Od sestupu ho nezachránil ani nejlepší střelec MSFL Martin Sehnal, který v blanenském dresu nastřílel úctyhodných 18 branek. Divizi si v příštím roce také zahrají zálohy Slovácka a Zlína.

Celá sezona MSFL 2008/2009 byla velmi vyrovnaná. Vedoucí Hlučín získal ve třiceti kolech 60 bodů. V posledních deseti letech se jen dvakrát stalo, že by vítěz měl méně bodů. V roce 2000 získaly první dva týmy Holice a Jihlava shodně 55 bodů a o dva roky později získaly Kunovice a Dolní Kounice po 59 bodech. Zajímavý je také bodový rozdíl mezi prvním a posledním týmem. Mezi prvním Hlučínem a posledním Blanskem byl rozdíl 30 bodů. To je nejmenší počet v historii MSFL (v rámci samostatné České republiky). Naopak největší rozdíly byly v sezóně 2004/2005 mezi HFK Olomouc a sestupující Poštornou 51 bodů, 2006/2007 mezi Fulnekem a Hranicemi 49 bodů nebo 2000/2001 mezi Olomoucí B a Brumovem 48 bodů.

Do ročníku 2009/2010 vstupovaly do MSFL s největšími ambicemi "věčně druhé" 1. SC Znojmo a 1. HFK Olomouc, která se po sestupu z druhé ligy chtěla ihned vrátit zpět. V zimní přestávce ze soutěže kvůli finančním problémům odstoupil Fulnek a všechny jeho odehrané zápasy byly anulovány. Svou jarní desetizápasovou šňůrou bez porážky se Znojmu nejvíce snažil ztížit postup tým Frýdku-Místku. Vzhledem k několika remízám však na jaře stačila první porážka Frýdku-Místku v Kroměříži a ve Znojmě mohly na plno propuknout postupové oslavy. Výborný finiš předvedly týmy Kroměříže (na podzim 14 bodů, na jaře 22) a také nováček z Líšně, jejíž hráči na jaře vybojovali 20 bodů oproti pouhým 12 na podzim. Z posledního místa v půlce soutěže se Líšeň dostala na konečné 12. místo.

V sezoně 2010/2011 byl největším favoritem na návrat do II. ligy nováček SFC Opava. Slezané od prvního kola potvrzovali roli favorita a bez sebemenších problémů obsadili 1. místo. Stříbrná příčka připadla stejně jako v minulé sezoně celku HFK Olomouc. Pokud v minulé sezoně odstoupil v podzimní části soutěže Fulnek, tak v této sezoně potkal stejný osud mnohem slavnější klub - FC Vítkovice. Všechny jeho podzimní výsledky byly anulovány. Tým Fotbalu Frýdek-Místek nakonec zakončil sezonu na 3. místě se ziskem 48 bodů.

Po dvou druhých místech v posledních dvou ročnících MSFL se v Holici konečně v sezoně 2011/2012 dočkali a vybojovali druhou ligu. Všechny fanoušky frýdecko-místeckého fotbalu mohlo tehdy mrzet, že svěřenci trenéra Milana Duhana skončili za postupujícím HFK na druhé příčce o pouhý bod.

Dalším významným mezníkem frýdecko-místeckého fotbalu byla sezona 2012/2013, která byla nakonec postupová. Valcíři totiž po dlouhých třinácti letech vybojovali kýžený postup do druhé nejvyšší soutěže v republice (FNL).
O první postupové místo se od začátku soutěže přetahovaly tři celky (Třinec, Frýdek-Místek a Prostějov). Přesto měl od počátku navrh hlavně Třinec. Přestárlý tým Prostějova v jarních odvetách už nenavázal na své výsledky z první poloviny soutěže a jeho ztráta na první Třinec i druhý Frýdek-Místek postupně nabývala. Přímý postup si vybojovali fotbalisté Třince (paradoxně tomu tak bylo ve vzájemném měření sil ve Stovkách). Fotbalisté Frýdku-Místku ale mohli po posledním utkání v Břeclavi slavit také, do druhé ligy totiž postoupili na úkor HFK Olomouc. Hanáci sice skončili v druhé lize na třetí pozici, od té následující sezony se ale přihlásili až do třetí ligy.

Druhá liga se do Stovek vrátila v sezoně 2013/2014 po dlouhých 13 letech a návrat to byl velkolepý. Lipina se dostala na první místo tabulky hned po prvním kole díky vysokému vítězství 5:1 se Střížkovem. Po remíze v Pardubicích sice klesla na čtvrté místo, ale další domácí vysoká výhra (Karviná 4:1) Lipinu posunula zpět do čela. Tam zůstala i po remíze v 6. kole na Žižkově a dokonce i po porážce s Třincem v kole sedmém. Bohužel následovalo dalších 15 kol, během kterých Lipina dokázala porazit pouze poslední Vltavín. A tak následoval pokles tabulkou. Lipina se dlouho pohybovala na 10. - 11. místě. Po katastrofálním závěru soutěže na ní nakonec zbylo až první nesestupové 14. místo tabulky.

V průběhu přípravy na novou sezonu 2014/2015 odstoupil z pozice hlavního trenéra Milan Duhan, který byl nahrazen Vladimírem Goffou. První polovina sezony byla ze strany Lipiny nemastná neslaná, což po 11. kole vyvrcholilo další změnou trenéra. Po ostudné domácí porážce s Karvinou se na pozici hlavního trenéra posunul dosavadní asistent Karel Orel. Na mužstvu je stále více znát vliv slovenských majítelů. V základní sestavě nastupuje trojice až šestice cizinců. Výsledky v poslední třetině soutěže jsou více než tristní. Z posledních deseti utkání jich Lipina prohrává devět a končí stejně jako rok před tím na první nesestupové pozici.

POSLEDNÍCH 45 LET FRÝDECKO-MÍSTECKÉ KOPANÉ
1972/1973 postup do 3. ligy
1973/1974 3. liga, sk. B - 5. místo (Slezan skončil čtvrtý)
1974/1975 ČNL, sk. B - 1. místo (postup do 2. ligy)
1975/1976 2. liga - 1. místo (postup do 1. ligy)
1976/1977 1. liga - 15. místo (sestup do 1. ČNL)
VP Frýdek-Místek: Jurásek, Pasyk - Kubalák, Gál, Markusek, Barčák (1 gól), Lovíšek (2), Duda (1), D. Zbončák, Pěcháček, Targoš, Coufal (2), I. Kopecký (2), Šeděnka (2), J. Čermák, Kokeš (1), Fabík (1), J. Marchevský (14), Juřica, Levinský (6), Mrázek (2), Mička (1), trenér: J. Zachar
1977/1978 1. ČNL, sk. B - 1. místo (kvalifikace o postup do 1. ligy: Spartak Vlašim - VP FM 1:1 a 1:0)
1978/1979 1. ČNL, sk. B - 1. místo (kvalifikace o postup do 1. ligy: RH Cheb - VP FM 3:0 a 0:1)
1979/1980 1. ČNL, sk. B - 7. místo (Slezan 4. místo)
1980/1981 1. ČNL, sk. B - 6. místo
(v této sezoně se Válcovny střetly ve skupině i se Slezanem, ten nakonec z 10. místa společně ještě s dalšími sedmi týmy sestoupil do nově vytvořené II. ČNL)
1981/1982 1. ČNL - 9. místo
1982/1983 1. ČNL - 10. místo
1983/1984 1. ČNL - 6. místo
1984/1985 1. ČNL - 13. místo
1985/1986 1. ČNL - 13. místo
1986/1987 1. ČNL - 4. místo
1987/1988 1. ČNL - 3. místo (za postupující Plzní a druhou Zbrojovkou Brno)
1988/1989 1. ČNL - 9. místo
1989/1990 1. ČNL - 16. místo, sestup do 2. ČNL
(Sklo Union Teplice, SK Zlín a VP FM byly potrestány odebráním 6 bodů za účast v úplatkářské aféře. Kluby byly nejprve vyloučeny ze soutěže, později však byly omilostněny a 16 podzimních utkání se dohrávalo na jaře. Válcovny docílily tehdy kuriozního záporného počtu bodů)
1990/1991 2. ČNL - 14. místo
1991/1992 MSFL - 2. místo (o pět bodů za postupujícím Znojmem)
1992/1993 MSFL - 1. místo, postup 2. ligy
1993/1994 2. liga - 6. místo
1994/1995 2. liga - 7. místo
1995/1996 2. liga - 10. místo
1996/1997 2. liga - 11. místo
1997/1998 2. liga - 9. místo
1998/1999 2. liga - 10. místo
1999/2000 2. liga - 16. místo, sestup do MSFL
2000/2001 MSFL - 12. místo
2001/2002 MSFL - 14. místo
2002/2003 MSFL - 4. místo
2003/2004 MSFL - 15. místo, sestup do divize
2004/2005 Divize - 9. místo
2005/2006 Divize - 2. místo, postup do MSFL
2006/2007 MSFL - 4. místo
2007/2008 MSFL - 5. místo
2008/2009 MSFL - 6. místo
2009/2010 MSFL - 4. místo
2010/2011 MSFL - 3. místo
2011/2012 MSFL - 2. místo
2012/2013 MSFL - 2. místo, postup do FNL (2. liga)
2013/2014 FNL - 14. místo
2014/2015 FNL - 14. místo
2015/2016 FNL - 10. místo
2016/2017
FNL - 15. místo

2017/2018 FNL -  

TOPlist