Hokej na olympiádě 2026: co čekat od turnaje v Miláně

Zimní olympiáda 2026 se koná v Itálii

Zimní olympijské hry 2026 se po dlouhých letech opět vracejí do Evropy a hostitelskou zemí se stala Itálie, konkrétně dvojice měst Milán a Cortina d'Ampezzo. Tato volba není náhodná – italská alpská oblast má bohatou tradici zimních sportů a Cortina d'Ampezzo již jednou olympijské hry hostila, a to v roce 1956, takže se po sedmdesáti letech na toto malebné dolomitské městečko vrací pozornost celého sportovního světa. Hry probíhají od 6. do 22. února 2026 a jsou rozděleny mezi několik dějišť, přičemž Milán slouží jako centrum organizace a zázemí, zatímco horské disciplíny se odehrávají v alpských střediscích včetně samotné Cortiny.

Pro hokejové fanoušky je tato olympiáda mimořádně důležitá, protože se jedná o teprve druhé hry v řadě, kde mají možnost sledovat kompletní účast hráčů z NHL. Po dlouhé pauze, kdy nejlepší liga světa svým hráčům účast na olympijských hrách nepovolovala, se situace změnila již na hrách v Pekingu 2022 a poté i v Miláně, což dává turnaji zcela jinou úroveň prestiže a sledovanosti. Diváci se tak mohou těšit na souboje absolutních hvězd světového hokeje, kteří jinak bojují o Stanley Cup, ale jednou za čtyři roky obléknou dres své národní reprezentace a bojují o olympijské zlato.

Hokejový turnaj mužů i žen se odehrává v aréně v Miláně, která byla speciálně pro tuto příležitost zmodernizována tak, aby splňovala nejpřísnější mezinárodní standardy. Kapacita hlediště, kvalita ledové plochy i technické zázemí pro televizní přenosy jsou přizpůsobeny tomu, aby zápasy mohly sledovat miliony diváků po celém světě, včetně těch v České republice, kde hokej patří mezi nejsledovanější sporty vůbec.

Česká hokejová reprezentace patří tradičně mezi favority na medailové umístění a i pro rok 2026 se očekává, že český tým bude usilovat o návrat na olympijský stupínek, na který čeká již od zlaté éry přelomu tisíciletí. Realizační tým i hráči se na turnaj připravovali dlouhodobě a fanoušci doma i v zahraničí sledují přípravu s velkým očekáváním.

Kromě hokeje nabízí italská olympiáda bohatý program i v dalších zimních disciplínách, jako je lyžování, biatlon, krasobruslení nebo boby, přičemž alpské prostředí Dolomit dodává celé akci jedinečnou atmosféru. Organizátoři kladou velký důraz na propojení moderní infrastruktury s tradičními italskými hodnotami pohostinnosti a spoří i ekologické aspekty pořádání tak rozsáhlé sportovní události. Zimní olympiáda 2026 v Itálii tak představuje výjimečnou příležitost sledovat vrcholový sport v evropském prostředí s dlouhou olympijskou historií.

Hokejové turnaje probíhají v Miláně a Cortině

Olympijský hokejový turnaj v rámci her v Miláně a Cortině d'Ampezzo přinesl do italského prostředí sportovní podívanou, na jakou se v tomto regionu jen tak nezapomíná. Zatímco slavnostní zahájení her proběhlo v Miláně, samotné hokejové zápasy se odehrávají hned na dvou místech – část utkání hostí milánská hala, zatímco druhá dějová linka turnaje se odehrává v Cortině d'Ampezzo, tedy v horském středisku, které je jinak známé spíše lyžařskými disciplínami než ledním hokejem. Toto rozdělení organizátoři zvolili především z kapacitních a logistických důvodů, protože přenést celý turnaj mužů i žen do jedné haly by bylo prakticky neproveditelné.

Milánská aréna, postavená a modernizovaná právě pro účely olympiády, se stala dějištěm zápasů mužské kategorie, kde se sešly nejsilnější hokejové národy světa. Diváci mohli sledovat souboje týmů, které pravidelně bojují o medaile na mistrovstvích světa, a atmosféra v hale připomínala spíše finále Stanley Cupu než olympijský turnaj v zemi, kde hokej nepatří mezi nejpopulárnější sporty. Právě to je jedním z paradoxů těchto her – Itálie, země fotbalu a lyžování, se na několik týdnů proměnila v centrum světového hokeje.

Cortina d'Ampezzo, proslulá především alpským lyžováním a svou malebnou horskou scenérií, hostí zápasy žen a část doprovodných utkání. Menší, útulnější aréna v tomto horském městečku nabízí divákům jedinečný zážitek, kdy mohou po zápase vyjít ven a kochat se pohledem na zasněžené vrcholky Dolomit. Právě kombinace vrcholového sportu a nádherné přírodní kulisy dělá z hokejového turnaje v Cortině jeden z nejvíce fotogenických momentů celé olympiády 2026.

Organizátoři museli řešit nejen otázku dvou různých dějišť, ale také dopravu týmů, fanoušků a médií mezi Milánem a Cortinou, jejichž vzdálenost činí přibližně sto padesát kilometrů. Byly zavedeny speciální autobusové linky a posílena vlaková doprava, aby se zajistilo plynulé přesouvání všech zúčastněných stran. Právě organizace olympijských her na dvou vzdálených místech patří mezi nejambicióznější prvky letošního ročníku a mnozí odborníci ji označují za test pro budoucí pořádání podobných akcí i v jiných zemích.

Hokejový turnaj samotný přináší napínavé souboje, překvapivé výsledky i famózní individuální výkony. Fanoušci sledují nejen boj o zlaté medaile, ale také příběhy jednotlivých hráčů, kteří na olympiádu čekali celou kariéru. Zápasy v Miláně i Cortině jsou plně vyprodané, což potvrzuje, že zájem o olympijský hokej v roce 2026 rozhodně neopadá, naopak s blížícím se vyvrcholením turnaje neustále roste.

NHL hráči se vrací na olympijský led

Návrat hokejistů NHL na olympijský led po dlouhé odmlce představuje jednu z nejvýraznějších změn, které zimní hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo přinášejí. Naposledy si profesionálové z zámořské ligy zahráli na olympiádě v roce 2014 v Soči, poté následovaly dvě hry, kde kvůli neshodám mezi vedením NHL, hráčskou asociací a Mezinárodním olympijským výborem chyběli. Teprve dohoda, která umožnila účast i v roce 2026, vrátila hokeji na olympiádě jeho nejvyšší možnou kvalitu.

Pro fanoušky to znamená, že se konečně dočkají turnaje, kde nastoupí skuteční hvězdní hráči v dresech svých národních týmů, nikoliv jen výběry složené z hráčů evropských lig a mladých nadějí. Kanadský i americký tým sestavují své soupisky z hráčů, kteří pravidelně bojují o Stanley Cup, což turnaji dodává zcela jinou dynamiku a napětí, na jaké byli diváci zvyklí ještě v době her v Naganu, Salt Lake City, Turíně a Vancouveru.

Česká reprezentace rovněž těží z návratu NHL hráčů, protože do nominace mohou zamířit opory z zámořských klubů, kteří v posledních letech chyběli. Právě jejich zkušenosti a herní vyspělost by měly českému týmu pomoci v boji o medailové pozice, o kterých se v posledních měsících hodně mluví. Trenérský štáb i hokejoví experti se shodují, že bez těchto hráčů by šance na úspěch byly výrazně nižší, neboť konkurence na turnaji bude enormní.

Samotný návrat NHL hráčů s sebou nese i logistické a organizační výzvy. Sezóna NHL se kvůli olympijské přestávce musí přizpůsobit harmonogramu her, kluby musí počítat s absencí svých hvězd na několik týdnů a zároveň řešit zvýšené riziko zranění, které je s intenzivním mezinárodním turnajem spojeno. Přesto většina týmů i hráčů tuto příležitost vítá, protože olympijská medaile má pro mnohé z nich hodnotu, kterou žádný klubový triumf nemůže nahradit.

Zajímavostí je také to, že řada hráčů bude mít šanci na olympiádě zahájit poslední velkou kapitolu své reprezentační kariéry, zatímco mladší generace se bude snažit ukázat světu, že si zaslouží místo mezi elitou už nyní. Kombinace zkušenosti a mládí, doplněná o návrat NHL hvězd, slibuje divácky mimořádně atraktivní turnaj, jaký hokejový svět neviděl více než deset let. Právě proto se hokejová část olympiády v roce 2026 řadí mezi nejočekávanější sportovní události celého roku a přitahuje pozornost i lidí, kteří jinak hokej běžně nesledují.

Česká reprezentace bojuje o medaili

Zimní olympijské hry v roce 2026 přinesly českému hokeji chvíle, na které fanoušci čekali dlouhé roky, a napětí kolem vyřazovací fáze turnaje drží celou republiku v permanentním stavu nervozity. Český tým prošel základní skupinou s výsledky, které naznačovaly, že letošní výprava má na to zahrát si o cenné kovy, a postupně se probojoval až do fáze, kdy se rozhoduje o medailových pozicích. Trenérský štáb od začátku turnaje sázel na kombinaci zkušených opor z NHL a mladých hráčů, kteří prošli extraligou i zahraničními soutěžemi, a tato strategie se ukázala jako funkční především v defenzivní činnosti, kde český tým inkasoval podstatně méně gólů než v předchozích olympijských cyklech.

Klíčovým momentem se stal čtvrtfinálový zápas, ve kterém český výběr dokázal zlomit odpor jednoho z favoritů turnaje a potvrdil, že letošní generace hráčů má potenciál navázat na úspěchy, které český hokej zažíval na přelomu tisíciletí. Branka rozhodující o postupu padla až v samotném závěru utkání, což vyvolalo obrovské emoce jak na střídačce, tak mezi fanoušky sledujícími přenos doma i v hokejových hospodách po celé zemi. Právě tento typ dramatických zápasů dělá z olympijského hokejového turnaje jednu z nejsledovanějších sportovních událostí čtyřletého cyklu.

Cesta za medailí se ale nezastavuje pouze u jednoho vítězství. Semifinálové utkání je vnímáno jako klíčový test toho, zda tým dokáže udržet formu i psychickou odolnost v situaci, kdy je tlak očekávání nejvyšší. Realizační tým zdůrazňuje, že důležitá je nejen kvalita útočných formací, ale i práce brankářů, kteří v podobných zápasech dokážou rozhodnout o úspěchu celé výpravy. Čeští gólmani si v letošním ročníku vysloužili uznání i od zahraničních expertů, což zvyšuje naději, že by mohl padnout i další velký soupeř na cestě za medailí.

Celá česká sportovní veřejnost nyní žije olympijským hokejem intenzivněji než kterýmkoliv jiným odvětvím zimních her. Diskuse se vedou nejen o taktice, ale i o tom, zda by případný medailový úspěch mohl znamenat impuls pro další rozvoj mládežnického hokeje v Česku, kde se v posledních letech řeší otázka konkurenceschopnosti vůči silným hokejovým velmocím. Případná medaile z olympiády 2026 by tak měla přesah daleko za hranice samotného turnaje a mohla by ovlivnit směřování českého hokeje na několik dalších let dopředu. Fanoušci doufají, že tým dotáhne svou snahu až do finálového utkání a napíše tak další kapitolu úspěšné historie československého a českého hokeje na olympijských hrách.

Kanada obhajuje zlato z Pekingu

Kanadský tým přiletěl do Milána s nálepkou obhájce zlata, a to je v olympijském hokeji vždycky trochu prokletí. Naposledy se to potvrdilo i teď – cesta za obhajobou titulu z Pekingu 2022 se ukázala mnohem trnitější, než si kanadští fanoušci představovali. Turnaj v italských horách totiž nabídl úplně jiné podmínky, jiný led a hlavně soupeře, kteří se za poslední čtyři roky výrazně posunuli.

Kanaďané sice do Milána přivezli sestavu poskládanou z hráčů NHL, což byla po dlouhé době opět realita olympijského turnaje, ale sladění týmu za tak krátkou dobu se ukázalo jako mnohem složitější úkol, než se čekalo. Trenérský štáb musel řešit nejen taktiku, ale i to, jak rychle si hvězdy zvyklé na severoamerický styl hry zvyknou na širší evropské kluziště, které klade úplně jiné nároky na pohyb a přihrávky.

Zápasy v základní skupině ukázaly, že Kanada má stále obrovskou kvalitu v útoku, ale defenziva místy skřípala, což proti nejlepším týmům světa může být fatální. Právě tahle nevyrovnanost byla tématem číslo jedna v kanadských médiích už od prvního utkání. Komentátoři připomínali, že zlato z Pekingu bylo vybojováno v turnaji bez hráčů NHL, a proto se teď ptají, jestli návrat hvězdné generace přinese stejnou dominanci, nebo naopak odhalí slabiny, které se dřív daly skrýt.

Kanadský realizační tým navíc musel řešit zranění klíčových hráčů, což je při krátkém olympijském turnaji obzvlášť bolestivé – náhradníci nemají čas se sehrát a každá ztráta zkušeného lídra se okamžitě projeví na ledě. Přesto se kanadský výběr snaží držet svou tradiční identitu: agresivní forčekink, fyzickou hru a snahu diktovat tempo od první minuty.

Cesta play-off byla plná zvratů a napínavých momentů, které připomněly, že olympijský hokej v roce 2026 je vyrovnanější než kdy dřív. Švédsko, Finsko, USA i domácí Itálie ukázaly, že mají tým schopný potrápit kohokoliv, a Kanada musela sáhnout hluboko do svých rezerv, aby se probojovala až do bojů o medaile.

Nakonec je ale jasné jedno – bez ohledu na výsledek se kanadský tým snažil hrát hokej, který diváky bavil a který ukazoval, proč je tahle země už desítky let synonymem pro tento sport. Otázka, zda dokážou obhájit zlato z Pekingu, zůstává až do posledních zápasů otevřená, a právě to dělá letošní olympijský turnaj tak sledovaným po celém světě.

USA a Finsko patří mezi favority

Spojené státy americké přicházejí do Milána a Cortiny d'Ampezzo s kádrem, který se opírá především o hráče NHL v produktivním věku, a řada expertů je proto řadí mezi hlavní kandidáty na zlato. Americký tým v posledních letech prokázal, že dokáže konkurovat tradičním hokejovým velmocím i na mistrovstvích světa, a olympijský turnaj s účastí těch nejlepších hráčů ligy by měl jeho kvality ukázat v ještě ostřejším světle. Kombinace rychlosti, agresivního forčekingu a hloubky kádru dělá z USA tým, který se nebojí žádného soupeře a v přípravných zápasech před hrami působí sebevědomě.

Finsko na druhou stranu představuje úplně jiný typ favorita. Severská země už dlouhodobě staví na kolektivním pojetí hry, disciplíně a obětavosti, což se jí v minulosti vyplatilo i v situacích, kdy na papíře neměla nejhvězdnější sestavu. Finský hokej je navíc pověstný tím, že dokáže vychovat brankáře světové třídy, a právě post gólmana bývá u skandinávského týmu často klíčem k úspěchu. Finové jsou schopni porazit kohokoliv díky týmové soudržnosti a taktické kázni, což z nich dělá nepříjemného soupeře pro každého, kdo by je podceňoval.

Zajímavé je, že oba tyto týmy se v posledních sezonách utkávaly na různých mezinárodních akcích a jejich vzájemné zápasy patřily k těm vyrovnanějším a divácky nejatraktivnějším. Pokud by se cesty USA a Finska zkřížily i v Miláně a Cortině, šlo by pravděpodobně o jeden z vrcholů celého turnaje. Odborníci i bookmakeři berou v potaz nejen kvalitu jednotlivých hráčů, ale také aktuální formu klubů v NHL, ze kterých hvězdy obou reprezentací pocházejí, a to jak z pohledu individuální produktivity, tak z hlediska celkové kondice a zdravotního stavu hráčů před olympijským turnajem.

Nelze ale opomenout, že olympijský hokej má svá specifika a favorité v minulosti nejednou překvapivě vypadli již v úvodních fázích turnaje. Krátký formát soutěže, tlak reprezentačního dresu a menší hrací plocha v porovnání s NHL mohou hrát roli, která na první pohled není z papírových sestav patrná. Právě proto zůstává otevřenou otázkou, zda se očekávání spojená s americkým a finským týmem promítnou i do skutečných výsledků na ledě.

Kanada, Švédsko či hostitelské Švýcarsko se sousedním Německem rozhodně nebudou chtít nechat USA a Finsko bez boje kráčet za medailemi, a tak se dá očekávat, že skupinová fáze i následné vyřazovací boje přinesou řadu vyrovnaných a napínavých zápasů. Přesto právě americký a finský tým vstupují do olympijského turnaje s nálepkou favoritů, kterou budou muset v Miláně a Cortině d'Ampezzo potvrdit výsledky na ledě.

Ženský turnaj nabízí vyrovnanou konkurenci

Ženská hokejová soutěž na olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo v roce 2026 slibuje mnohem vyrovnanější podívanou, než na jakou byli diváci u tohoto sportu ještě před pár lety zvyklí. Dlouhá léta platilo, že o zlato si to rozdají prakticky výhradně Kanaďanky a Američanky, zatímco zbytek startovního pole spíše dotvářel kulisy turnaje. Tento vzorec se ale postupně rozmělňuje a i letošní ročník by měl potvrdit, že ženský hokej prochází výraznou proměnou.

Kanada a Spojené státy zůstávají i nadále favority a nikdo jim tuto roli neupírá – obě země mají špičkově vybavené soupisky, zkušené hráčky z profesionální ligy PWHL a bohaté zázupní zdroje mladých talentů. Jejich vzájemné duely bývají tradičně tím nejsledovanějším, co ženský hokej na olympiádě nabízí, a dá se očekávat, že tomu nebude jinak ani tentokrát. Přesto se zdá, že cesta ke zlaté medaili už zdaleka nebude tak přímočará jako v minulosti.

Klíčovým faktorem je totiž postupné zlepšování dalších hokejových velmocí. Finsko už několik let patří mezi týmy, které dokážou favoritky pořádně potrápit, a jeho hráčky mají za sebou zkušenosti z evropských i zámořských soutěží. Podobně se zlepšuje i Švýcarsko, jehož výběr v posledních letech ukázal, že dokáže hrát disciplinovaný a taktický hokej, který dovede zaskočit i favorizované soupeře. Nechybí ani Česko, jehož reprezentantky si postupně budují respekt na mezinárodní scéně a rády by v Itálii navázaly na úspěchy z předchozích let, kdy dokázaly překvapit silnější soupeřky.

Zajímavým prvkem letošního turnaje je také rostoucí kvalita švédského a japonského týmu, které v posledních sezonách znatelně zapracovaly na fyzické připravenosti i herní produktivitě. Rozvoj ženského hokeje v Asii, zejména díky podpoře japonské hokejové federace, přináší do soutěže nové akcenty a ukazuje, že olympijský turnaj už dávno není záležitostí pouze severoamerického a skandinávského hokeje.

Organizátoři i hokejoví experti se shodují, že právě tato vyrovnanost může letošní ženskou soutěž posunout na zcela novou úroveň diváckého zážitku. Zápasy by měly nabídnout více dramatu, nečekaných zvratů a těsných výsledků, což je přesně to, co si fanoušci od olympijského turnaje žádají. Přestože finálová dvojice bude pravděpodobně opět tvořena tradičními favoritkami, cesta k ní bude letos mnohem náročnější a nevyzpytatelnější.

Ženský olympijský hokej v roce 2026 tak potvrzuje pozitivní trend posledních let – kvalita se rozšiřuje do více zemí, konkurence sílí a diváci se mohou těšit na turnaj, který bude vyrovnanější a napínavější, než tomu bylo v předchozích olympijských ročnících.

Klíčoví čeští hráči a jejich role

Český olympijský tým na hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo stojí a padá s několika klíčovými osobnostmi, na jejichž výkonech bude záviset, jak daleko se národní mužstvo dokáže dostat. V bráně bude opora týmu nepochybně stát na bedrech zkušeného gólmana, který má za sebou roky působení v zahraničních soutěžích a prokázal, že dokáže podávat výkony i pod extrémním tlakem. Právě spolehlivost mezi tyčemi bývá v olympijském turnaji, kde se hraje vyřazovacím systémem a každá chyba se draze platí, naprosto zásadní. Trenérský štáb proto věnuje velkou pozornost tomu, aby brankářská otázka byla vyřešena s dostatečným předstihem a aby vybraný gólman přijel do Itálie v optimální formě.

V obranné řadě se očekává, že páteří defenzivy budou zkušení bekové, kteří dokážou kombinovat produktivní přesilovkovou hru s důslednou defenzivní prací. Klíčovou roli sehraje kapitán týmu, jehož zkušenosti z předchozích velkých turnajů, včetně mistrovství světa i minulých olympijských her, budou pro mladší spoluhráče nezastupitelným vodítkem. Jeho schopnost číst hru, rozdávat přihrávky a v kritických momentech uklidnit kabinu z něj dělá přirozenou autoritu, na kterou se trenéři i spoluhráči spoléhají.

V útoku pak bude klíčová role připadat na hráče, kteří v posledních sezonách potvrdili svou formu v zámořské NHL nebo v evropských top ligách. Produktivita první lajny bude rozhodovat o tom, zda dokáže český tým vstřelit dostatek branek proti favoritům jako je Kanada, USA nebo domácí Itálie, která bude mít výhodu prostředí. Očekává se, že ofenzivní lídr týmu, hráč s vynikající střelou a schopností tvořit hru, bude muset být nejen produktivní, ale také schopný strhnout na sebe pozornost soupeřových obranných řad a otevírat tak prostor pro spoluhráče.

Nezanedbatelnou roli budou hrát i mladší hráči, kteří přinášejí do kabiny svěží energii a rychlost. Jejich nasazení ve třetí a čtvrté lajně, důraz na forčekink a schopnost bruslit může být rozdílem mezi postupem a vyřazením v těsných zápasech. Trenérský tým bude muset zkombinovat zkušenost s mladickým elánem tak, aby vznikl kompaktní celek, který dokáže hrát disciplinovaně po celých šedesát minut. Důležitá bude také role hráčů se zkušenostmi z KHL či švédské a finské ligy, kteří přinášejí evropský styl hry založený na bruslení a kombinaci. Celkově se dá říct, že úspěch českého týmu na olympiádě v roce 2026 bude záviset na tom, zda se podaří sladit individuální kvality jednotlivých hvězd s týmovou disciplínou a taktickou disciplínou, kterou vyžaduje moderní mezinárodní hokej.

Formát turnaje a systém play-off

Zimní olympijské hry 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo přinesly hokejovému turnaji strukturu, na kterou jsou diváci zvyklí z posledních olympijských ročníků, byť s několika specifiky, která stojí za bližší vysvětlení. Turnaj mužů i žen se odehrává v systému, který kombinuje základní skupinovou fázi s vyřazovacím pavoukem, přičemž právě rozdělení do skupin a následné nasazení do play-off rozhoduje o tom, jak náročnou cestu si jednotlivé týmy k medailím vytvoří.

Účastnických týmů v mužské kategorii je dvanáct a jsou rozděleny do tří základních skupin po čtyřech celcích. V ženské kategorii je systém obdobný, byť s mírně odlišným počtem účastníků, což odráží rozdílnou šíři a konkurenceschopnost mezinárodního ženského hokeje. Klíčovou novinkou posledních olympijských cyklů, kterou organizátoři zachovali i pro rok 2026, je návrat hráčů z NHL, což výrazně zvyšuje kvalitu a divácký zájem o mužskou soutěž. Týmy jako Kanada, USA, Švédsko, Finsko, Česko nebo Švýcarsko tak mohou nasadit své nejlepší hvězdy, což se promítá i do vyrovnanosti jednotlivých zápasů už v základní skupině.

Po odehrání skupinové fáze, kde každý tým sehraje tři zápasy proti soupeřům ve své skupině, následuje klíčová fáze zvaná play-off kvalifikace. Do ní nastupují týmy, které se ve svých skupinách umístily na nižších příčkách, zatímco nejlepší celky z jednotlivých skupin postupují přímo do čtvrtfinále bez nutnosti absolvovat další eliminační kolo. Tento systém dává výhodu týmům, které zvládnou základní skupinu s co nejlepší bilancí, protože jim umožňuje vyhnout se dodatečnému zápasu, jenž může být fyzicky i psychicky náročný, zvláště v kontextu nabitého olympijského programu.

Samotné čtvrtfinále, semifinále a finále se hrají klasickým vyřazovacím způsobem, kdy prohra znamená okamžitý konec nadějí na zlato, avšak poražení semifinalisté nekončí s prázdnou a utkají se v zápase o bronzovou medaili. Tento model, používaný již na několika předchozích olympiádách, se osvědčil jako spravedlivý kompromis mezi dramatičností jednorázových zápasů a snahou minimalizovat riziko, že medaile unikne kvůli jedné nešťastné brance v základní skupině.

Důležitým prvkem celého formátu je také otázka nasazení a rozlosování, které se odvíjí od aktuálního žebříčku IIHF před zahájením olympijského turnaje. Právě toto nasazení výrazně ovlivňuje, s jakými soupeři se favorité utkají už v úvodní fázi, a může tak nepřímo rozhodnout o tom, zda cesta k medaili povede přes vyrovnanější, nebo naopak jednoznačnější zápasy. Pro české fanoušky je tak sledování formátu turnaje stejně důležité jako sledování samotných výsledků, protože právě pravidla postupu často rozhodují o tom, zda národní tým dostane šanci bojovat o cenné kovy, nebo skončí již v ranější fázi turnaje.

Rozpis zápasů a termíny finále

Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo přinesly hokejovým fanouškům program, který se od předchozích ročníků v několika ohledech liší, především kvůli návratu hráčů z NHL na olympijský turnaj po dlouhé pauze. Mužská soutěž byla rozdělena do základních skupin, ve kterých týmy sbíraly body potřebné pro postup do vyřazovací fáze, a právě tento systém rozhodl o tom, které mužstvo si zahraje o medaile a které bude bojovat alespoň o umístění v takzvané útěšné části pavouka. Základní skupiny se hrály na několika zimních stadionech v okolí Milána, přičemž hlavní zápasy elitních výběrů, jako je Kanada, Švédsko, Finsko, USA nebo Česko, byly rozvrženy tak, aby se co nejvíce zápasů odehrálo v hlavním olympijském areálu.

Postup do čtvrtfinále byl podmíněn umístěním v tabulce základní skupiny, přičemž nejlepší týmy měly výhodu přímého postupu bez nutnosti hrát předkolo. Mužstva, která skončila na nižších příčkách, musela projít dodatečným osmifinálovým kolem, což pro řadu výběrů znamenalo náročnější cestu k medailím. Čtvrtfinálové zápasy byly naplánovány na období těsně před polovinou turnaje a jejich výsledky rozhodly o složení semifinálové čtveřice.

Semifinálová utkání se odehrála o několik dní později a právě tato fáze bývá tradičně nejsledovanější částí celého turnaje, protože rozhoduje o tom, které dva týmy si zahrají o zlato a které dva budou bojovat o bronzovou medaili. Zápas o bronz je naplánován na den před velkým finále, což dává hráčům i divákům možnost plně se soustředit na vyvrcholení soutěže bez souběžného programu.

Finálový zápas mužské kategorie je klíčovým bodem celého olympijského hokejového programu a podle oficiálního harmonogramu se odehraje v posledním víkendu her, tedy v době, kdy končí i většina ostatních sportovních disciplín. Právě umístění finále na závěr olympiády je tradiční praxí, která má zajistit maximální divácký zájem a mediální pozornost. Ženský turnaj probíhá paralelně s mužskou soutěží, i když jeho harmonogram je o něco kratší, protože počet zúčastněných týmů je nižší a základní skupiny mají méně zápasů.

Přesné termíny jednotlivých kol byly zveřejněny organizačním výborem hry ještě před zahájením olympiády, aby si diváci i vysílací společnosti mohli včas naplánovat sledování přenosů. Je třeba počítat s tím, že mezinárodní hokejová federace IIHF spolu s Mezinárodním olympijským výborem si vyhrazují právo na drobné úpravy rozpisu v případě nepředvídaných okolností, jako jsou zdravotní komplikace týmů nebo technické problémy na stadionech. Pro české fanoušky je klíčové sledovat zejména termíny zápasů národního týmu, jehož postup skupinou určí, zda se čeští hokejisté utkají v boji o medaile, nebo budou muset zápasit o co nejlepší konečné umístění mimo elitní čtyřku.

Olympijský hokej není jen o brankách a vítězství, ale o chvíli, kdy se celý národ na pár týdnů promění v jeden tým, který dýchá s každým buly na ledě.

Radovan Prokop

Dějiště zápasů a kapacita hal

Zimní olympijské hry 2026 se konají v Itálii, konkrétně v Miláně a Cortině d'Ampezzo, přičemž hokejové soutěže jsou rozprostřeny hned do několika měst tak, aby organizátoři zvládli obrovský zájem diváků i logistické nároky turnaje. Hlavním hokejovým stánkem pro mužskou soutěž se stala milánská aréna, dříve známá jako Mediolanum Forum, dnes vystupující pod názvem Unipol Forum, která prošla rozsáhlou modernizací právě s ohledem na olympijské nároky. Tato hala nabízí kapacitu přesahující třináct tisíc diváků a stane se dějištěm nejprestižnějších zápasů včetně finálových bojů o medaile v mužské kategorii.

Ženský hokejový turnaj i část mužských zápasů základní skupiny se odehrají v Santagiuliana Ice Arena, nově postavené hale v milánské čtvrti, která byla vybudována speciálně pro účely olympijských her a po jejich skončení poslouží jako moderní sportovní a kulturní centrum pro místní obyvatele. Kapacita této arény se pohybuje kolem šesti až sedmi tisíc míst, což ji řadí mezi menší, ale technicky velmi dobře vybavené olympijské haly.

Zajímavostí letošního ročníku je skutečnost, že organizátoři se rozhodli nevyužít žádnou z hal přímo v Cortině d'Ampezzo, přestože toto město nese ve svém názvu spolu s Milánem celé hry. Cortina se soustředí především na sáňkařské, bobové a lyžařské disciplíny, zatímco hokej zůstává výhradně doménou milánské metropolitní oblasti, kde je také lepší dopravní dostupnost pro tisíce fanoušků a novinářů z celého světa.

Obě hlavní hokejové haly jsou propojeny moderní dopravní infrastrukturou, včetně nově vybudovaných linek veřejné dopravy, které mají zajistit plynulý přesun diváků mezi jednotlivými sportovišti i centrem Milána, kde se nachází olympijská vesnice a další doprovodné akce. Organizační výbor kladl při výběru dějišť velký důraz na udržitelnost, a proto obě arény disponují moderními technologiemi pro úsporu energie i recyklaci vody používané při úpravě ledové plochy.

Z hlediska diváckého zážitku stojí za zmínku, že Unipol Forum bylo v minulosti dějištěm řady významných sportovních i hudebních akcí, takže zázemí pro pořádání velkých mezinárodních turnajů zde bylo prakticky hotové již před rekonstrukcí. Naproti tomu Santagiuliana Ice Arena představuje zcela nový projekt, který symbolizuje snahu italských pořadatelů zanechat po hrách trvalý odkaz v podobě moderní sportovní infrastruktury využitelné i po roce 2026.

Celkově tak lze říci, že kombinace tradiční velkokapacitní haly a nově postavené moderní arény dává hokejovému turnaji na olympiádě 2026 jedinečný charakter, kdy se snoubí historie italského sportu s ambiciózní vizí budoucnosti, a fanoušci z celého světa tak budou moci sledovat vrcholný hokejový svátek v prostředí, které odráží jak italskou eleganci, tak nejmodernější technologické standardy.

Očekávané souboje a hvězdy turnaje

Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo přinášejí hokejovým fanouškům jednu z nejočekávanějších podívaných posledních let, a to hlavně díky návratu hráčů z NHL na olympijský led po dlouhé pauze. Právě tato skutečnost zásadně mění charakter turnaje, protože místo amatérských a farmářských sestav se na kluzišti objevují skuteční hvězdní hráči, kteří jinak bojují o Stanley Cup. Kanadský tým patří tradičně mezi favority a jeho sestava je posazena na hráčích, kteří dominují zámořské lize už řadu sezon. Podobně silně vypadá i tým Spojených států, který v posledních letech prošel výraznou generační obměnou a nyní může spoléhat na mladé, ale nesmírně talentované útočníky i obránce, kteří si zvykli hrát pod velkým tlakem už v NHL.

Zvláštní pozornost bude směřovat také k reprezentaci Švédska a Finska, které dlouhodobě patří mezi evropskou hokejovou špičku a i letos mají v kádru hráče schopné rozhodnout zápas jediným bleskovým průnikem nebo přesnou střelou. Finský tým je navíc pověstný svou disciplínou a defenzivní pevností, což z něj dělá nepříjemného soupeře pro kohokoliv, kdo by podcenil jejich týmovou souhru. Švédové naopak stavějí na technické vyspělosti a rychlosti přechodu do útoku, což slibuje divácky atraktivní zápasy plné rychlých brejků.

Nelze opomenout ani český tým, od kterého fanoušci očekávají minimálně postup ze skupiny a boj o medailové pozice. Čeští hráči působící v NHL i evropských top ligách dávají reprezentaci punc kvality, přestože se stále bude vyrovnávat se zkušenějšími a hlouběji obsazenými kádry z Kanady či USA. Právě souboje českého týmu s těmito velmocemi budou patřit k nejsledovanějším momentům celého turnaje, protože i jeden vydařený zápas může znamenat cestu k historickému úspěchu.

Velkou neznámou zůstává forma ruských hráčů, jejichž účast na olympiádě je dlouhodobě předmětem politických a organizačních diskusí, a je tedy otázkou, jak bude sestavena případná reprezentace a jaký vliv to bude mít na vyrovnanost celého turnaje. Diváci se navíc mohou těšit na osobní souboje individuálních hvězd, kdy proti sobě nastoupí hráči, kteří se běžně potkávají v NHL jako spoluhráči, a nyní budou stát na opačných stranách kluziště v dresech svých národních týmů. Tyto momenty, kdy osobní rivalita mísí s národní hrdostí, obvykle vytvářejí nejemotivnější a nejvíce sledované scény celé olympiády. Očekává se také, že brankářské pozice budou klíčové, protože právě výkony gólmanů v podobně vyrovnaných zápasech často rozhodují o zisku medailí.