Trenér U13 Vokoun: Byly to krásné dva roky

F r ý d e k-M í s t e k - U13 zažila úspěšnou sezónu. Velkou část ročníku se Valcíři dívali na záda Třinci, aby jej pak v závěru přeskočili a slavili první místo. Sezónu rekapituloval za trenérský štáb Petr Vokoun.

U13 po dramatickém závěru jara ovládla svoji soutěž. Říkali jste po podzimu, že umístění v této věkové kategorii není tolik důležité, ale čítám, že jistě potěšilo?
I když se na výsledky nahraje a my kladli důraz na fotbalové věci, první místo je vždy pěkné a potěší. Na tohle kluci budou rádi vzpomínat. Přeci jen soutěž se nevyhrává každý rok. 

Před jarem jste také zmiňovali, že budete chtít zdokonalit práci s míčem v rychlosti, povedlo se to?
Jak v tréninku, tak v zápasech, jsme kladli důraz na maximální rychlost práci s míčem. Pokroky šly vidět, ale kluci jsou stále na začátku své cesty a je třeba, aby na sobě neustále pilně pracovali. 

V zimní přípravě jste sehráli i několik zápasů na velkém hřišti a předváděli velice dobré výkony. Ostatně na jaře to v některých zápasech vypadalo, že hráčům už menší prostor nestačí a spíše je svazuje. Vypadá to, že na přechod na velké hřiště jsou kvalitně připraveni?
V zimě jsme odehráli spoustu přípravných utkání, kde se kluci postupně měli možnost adaptovat na velké hřiště. Kluci ale už v průběhu celé sezony nastupovali za Future U15, kde se rovněž hrálo na velké hřiště. I tak jsme si museli zvykat na větší hřiště, do hry jsme přidali i taktické věci a pokroky šly vidět. Přechod na malý fotbal byl pro některé hráče složitější, větší prostor jim vyhovoval víc, ale po pár zápasech jsme si zase zvykli.

Stejně jako na podzim, který zápas na jaře hodnotíte jako nejpovedenější? Jeden z TOP týmů soutěže, Třinec, jste přehráli velice suverénně…
Tak utkání s Třincem nám vyšlo herně i výsledkově. Byl to nejspíš náš vůbec nejlepší zápas za celé dva roky, co jsme byli u kluků. Vyzvednout však musím také domácí duel s Vítkovicemi, ale i souboje s Opavou a Karvinou měly něco do sebe. Neoblíbeným soupeřem byl pro nás Hlučín. Na nějnjsme zahrát vůbec neuměli.

Jak těžké je v této kategorii udržet koncentraci kluků na každý zápas?
V soutěži jsme střídali jednadvacet hráčů. Konkurence byla velká, každý chtěl hrát, což napomáhalo k udržení koncentrace. Hodně pomohly i Future týmy, kde mohli kluci rovněž hrát.

Kluci přechází do kategorie starších žáků. Vy, trenéři, se přesouváte k U12. Na co za ty dva společné roky nejraději vzpomínáte?
Těch vzpomínek je opravdu hodně a je těžké vybrat tu největší. S klukama jsme vyhráli soutěž, zúčastnili jsme se finále Ondrašovka Cupu v kategorii U12, navštívili mnoho dalších turnajů. Ať tak nebo tak, ty dva roky byly opravdu moc krásné a na kluky jen tak nezapomeneme. Stejně jako na výbornou partu rodičů, kterým teď znovu na dálku děkujeme za super spolupráci.