Mikulenka má za sebou skotskou zkušenost

Jak jsme již informovali v předchozích dnech, absolvoval Jakub Mikulenka krátkodobou zkoušku ve skotském klubu St. Mirren FC. Kuba je zpátky doma, a tak jsme jej poprosili o jeho první dojmy z jeho skotského dobrodružství.

Nejprve si Jakuba trochu představíme. Je mu 17 roků a s fotbalem začal před dvanácti lety ve Vlčovicích. Odtud pak jeho cesta putovala do Frýdku-Místku, kde působí dodnes. Hbitý záložník je členem kádru frýdecko-místecké U19, čtyři utkání odehrál na podzim také v A týmu. Jak sám říká, první pozvánka na testy do zahraničí jej pořádně zaskočila. „Nikdy jsem neuvažoval nad tím, že si zahraju ve Skotsku, a už vůbec ne v tak vyhlášené akademii, jako je v St.Mirren,“ pokyvuje hlavou Jakub Mikulenka.

Jakube, máš za sebou první zahraniční test, a to ve skotském St. Mirren. Co ti ten týden na ostrovech dal?

Dalo mi to především velkou zkušenost se skotským fotbalem a také i motivaci do budoucna. Zjistil jsem, na čem bych měl zapracovat, a kde přidat, abych se jednou dostal na tuto úroveň a možná i ještě dál.

Jaký byl vůbec tvůj program ve Skotsku?

Přiletěli jsme tam v neděli ráno. Ten den jsme měli ještě volno, tak jsme se šli podívat po Glasgow. V pondělí jsme absolvovali dopolední trénink a poté nás provedli po tréninkovém centru zdejší akademie. Podívali jsme se také na hlavní stadion St. Mirren FC. Odpoledne jsme vyrazili do Edinburghu. Během toho týdne jsme měli celkem sedm tréninků, a to s dorostem a rezervním týmem. V sobotu jsme se šli ještě podívat na áčko St. Mirren a v neděli následoval odlet domů.

V prvních dnech ti s cestou i pobytem pomáhal sportovní ředitel A týmu Valcířů Daniel Černaj…

Ano, do úterý tam s námi byl pan Černaj, který měl schůzky s vedením skotského klubu. V Edinburghu nám navíc zařídil společný večer s brankářem Zdeňkem Zlámalem.

O ostrovním fotbale se říká, že je pořádně tvrdý, centry létají do vápna z obou stran, hráči nevypustí na hřišti ani metr volného prostoru. Jaké máš osobní zkušenosti ty? Naplnilo to tvé očekávání?

Popravdě ani nevím. Vůbec jsem nevěděl, co od toho mám čekat. Byly to vlastně moje první testy, ale to, že se hraje tvrdě, to jsem poznal už na prvním tréninku (smích). Chodili jsme do sebe naplno a nic si nedovolili vypustit.

Jaké jsou v akademii St. Mirren podmínky? Co vše jste měli k dispozici?

Je to tam opravdu na velké úrovni, mají skvělé podmínky, i když je to menší klub. K dispozici jsme měli posilovnu a čtyři tréninková hřiště. Dále pak halu a regeneraci. Co na mě především zapůsobilo, tak že se kolem všeho motá strašné moc lidí. Ti se starají o vše, včetně snídaní a obědů přímo v akademii. Opravdu mě to hodně překvapilo. Mají dokonce i svou vlastní jídelnu.

Jak vypadá takový běžný den mladého fotbalisty v St. Mirren?

Jak se vstane, tak po příchodu na stadion následuje snídaně. Kdo chce, tak si pak jde do posilovny trochu zaposilovat, ale hlavně se protáhnout a rozcvičit před prvním tréninkem. Po něm se jde na oběd a buď je ještě druhá fáze, posilovna, nebo je volno.

A co spoluhráči, jak vás s Honzou Fulnekem přijali?

Přijali nás hned mezi sebe, jsou tam super kluci, všichni kamarádští a se vším, co jsme potřebovali, tak nám rádi pomohli.

Skamarádil ses tam s někým, se kterým si třeba teď na sociálních sítích vyměníš pár zpráv?

Ano, s jedním hráčem si stále píšeme.

Dostal jsi od tamních trenérů či manažerů klubu nějakou zpětnou vazbu? Mluvil s tebou někdo na čem zapracovat, co zlepšit, nebo naopak s čím jsou u tebe spokojeni?

Zpětnou vazbu dostal pan Černaj, ale i my vlastně mluvili s trenérem rezervy. Bylo to však jen o tom, jak je vše oproti Česku rozlišné a hlavně pak v čem nejvíce.

Slyšel jsem, že je ve Skotsku běžnou věcí, že si hráči A týmu vyberou jednoho mládežníka, kterému jsou jakoby mentorem, rádcem a pomocníkem. No a naopak, že ten mládežník se opakem zase stará tomu hráči o čistotu kopaček apod. Můžeš nám všem osvětlit, jak to vlastně je?

Ano, každý mladý hráč má svého mentora – hráče. Tomu se pak stará o kopačky, které jsou v místnosti, v takové sušárně, kde mu je vždy pěkně nachystá. Za to pak od něj dostává různé odměny, a to jak finanční, tak i hmotné. Snad ve Frýdku toto nezavedou (smích).

Na závěr vašeho pobytu jste navštívili utkání domácího St. Mirren s Livingstonem, které zrovna nebylo skoupé na gólové situace… Jak se ti samotný fotbal líbil?

Tak fotbal to byl pěkný, jsem rád, že padlo hodně gólů (utkání skončilo remízou 3:3, pozn. red.), i když tři šly do Vencovy brány (za St.Mirren chytá Václav Hladký, pozn. red.), což byla škoda. Ale jinak to byl opravdu super zážitek.

Viděl jsem pár ukázek z utkání a musím říct, že třeba s Jonathanem Obikou či Juniorem Moniasem bych se na hřišti nechtěl střetnout jako protihráč. To jsou pořádní hromotluci…

No to teda jsou. Opravdu velcí hromotluci. Ale při taktice St.Mirren, kdy si pomáhají dlouhými balóny na hrot, jsou oba přímo pro to dělaní. Jejich sila je v tomto ohledu až neskutečná, jsou to takoví ti typičtí skotští útočníci.

Stadion byl na utkání zaplněn jen z poloviny. Jaká vůbec bývá při utkání St. Mirren atmosféra?

I když nebylo plno, tak atmosféra byla dobrá. Domácí fanoušci hnali kluky za vítězstvím.

Během svého pobytu ses měl možnost setkat i s brankářem A mužstva St. Mirren Vaškem Hladkým. Dorazil za vámi také i gólman Heart of Midlothian FC Zdeněk Zlámal. Jak na tebe oba kluci zapůsobili a co vše jsi obdržel od nich za rady?

Oba dva jsou to skvělí brankáři s velkými zkušenostmi. Jsem rád, že jsem si s nimi mohl popovídat. Dozvěděl jsem se hodně věcí z jejich kariéry, s čím mají zkušenosti a tak vůbec. Těch rad jsem od nich dostal jen pár. Ale hlavně mi zdůrazňovali, ať se toho hlavně nezaleknu, když mě pokopou, že je to tady normální. Když se jim prý vyrovnám a přidám něco navíc, pokud jsem technický typ, tak pak uspěji. Navíc historky, které nám řekl Zdeněk, co měl s Varym (náš útočník Adam Varadi hrával se Zlámalem v Olomouci, pozn. red.), byly super, moc jsme se nasmáli.

Kromě nevratných zážitků a velmi cenných zkušeností, co sis ještě ze Skotska dovezl?

Dovezl jsem si dres St. Mirren, abych měl pořádnou vzpomínku a abych měl před sebou ten další bod, co mě může posouvat dál v mém fotbalovém růstu.

Čím tě tahle zahraniční štace fotbalově obohatila?

Tak podíval jsem se do krásných měst, jako jsou Edinburgh a Glasgow. Fotbalově mě to zase posunulo v přemýšlení a také v tom, na čem je nutno pracovat a co ještě více zdokonalovat.

Nyní máte fotbalové volno. Jak jej vůbec trávíš? Dokážeš od fotbalu úplně vypnout?

Všichni máme individuální přípravu, ale snažím se i sám na sobě doma pracovat. Od fotbalu asi nedokážu úplně vypnout, i když je přestávka, tak jím pořád žiju a budu žít i nadále.

Jak se těšíš na Vánoce?

Tak normálně, asi jako každý. Hlavně se těším na vánoční prázdniny, kdy si odpočinu trochu od všeho, abych nabral síly na jaro.

Kapr a rybí polévka? Nebo u Mikulenků převládají jiné vánoční zvyky?

Kapr a rybí polévka je u nás běžně, ale objeví se na stole i hrachová.