Trenér Vojvodík / U18: Loňská náročná sezóna se zúročila

F r ý d e k-M í s t e k – U18 má za sebou podzim v horní části tabulky, byť si přál být trenér Roman Vojvodík ještě o trochu výše. Největší radost mu však udělalo to, že se z U18 se stal plnohodnotný tým a zúročila se tak náročná minulá sezóna v podobě stabilizace dorosteneckých týmů.

Trenére, je spokojenost s pátým místem po podzimu?
Chtěli jsme být v tabulce ještě trochu výše, respektive chtěli mít menší ztrátu na první místo, která nyní činí 11 bodů. Přesto se dá hodnotit podzim pozitivně.

Je ve hře pro jarní část třeba i boj o první místo nebo je ztráta velká?
To je otázkou. Na jaře budeme chtít rozhodně týmy před námi prohánět. Pokud chytneme začátek, rozhodně nemusí být posun tabulkou vzhůru nereálný. Možné je vše.

Loňská sezóna byla v případě staršího dorostu hodně na krev, co se týká šíře kádru. V této sezóně jde vidět obrovský posun...
To je pravda. Jak jsme v minulé sezóně několikrát zmiňovali, byl to ročník stabilizační, kdy jsme chtěli nastartovat nějakou cestu. Bylo to náročné, a ještě to náročné bude, ale jsou vidět výsledky v tom ohledu, že U18 je nyní už plnohodnotný tým s dostatečně širokým kádrem. Vzhledem k loňskému počtu hráčů z toho mám opravdu velkou radost.

Je něco, co vás na podzim ve výkonech U18 zamrzelo?
Mrzí mě především některé výsledky ve venkovních utkáních. Třeba ve Valašském Meziříčí nebo Novém Jičíně. Tyhle body nám teď chybí. Někdy se samozřejmě stane, že se prohraje, ale je podstatou, po jakém výkonu. Kluci ukázali, že když se soustředí, odevzdají na hřišti vše, tak to jde.

A kdybyste měl pochválit?
V některých zápasech, se nám dařilo přesně to, jak se chceme prezentovat. Kontrolovat hru, hrát trpělivě a kombinačně. Chtěl bych také tým pochválit za to, jakým způsobem už od letní přípravy pracoval.

Jste samozřejmě také šéftrenérem všech dorosteneckých kategorií. Jak byste podzim zhodnotil komplexně?
Byť to třeba pro některé může vypadat podle umístění jinak, s podzimem jsme spokojení. U16 je sice na dvanáctém místě, ale musela se vypořádat s určitou obměnou kádru a někteří hráči byli posunuti do U17. Navíc je to kategorie specifická tím, že se přechází z žáků. U17 předváděla dobré výkony, ale měla trochu smůlu na výsledky. Ne, že by nám nezáleželo na bodech, ale podstatné pro nás je, jakým stylem se tým a hráči na hřišti prezentují. A v tomto směru panuje spokojenost. Je to zásluha nejen trenérů dorostu, ale i trenérů přípravek a žáků. Vše na sebe navazuje. Všem bych chtěl za jejich práci poděkovat. Musím zmínit i spolupráci mezi trenéry U16 a U17, jak sami v rozhovorech po podzimu zmiňovali, je špičková, a to je vždy základ. I to je aspekt, proč se Filip Šponer a Ondra Maléř bez problému adaptovali po posunu z U16 v U17. Je to motivace i pro další hráče. Co se týká U19, hodnotit by ode mě nebylo korektní, jelikož nebyla na podzim pod naším sportovním vedením. Nicméně, druhé místo po podzimu je rozhodně dobrý odrazový můstek pro jarní boj o postup do Celostátní dorostenecké ligy.