Raab: Gól Dorogi? Bylo v tom i trochu štěstí

Dvacetiletý útočník Lukáš Raab je v seniorském fotbale úplným nováčkem. V Moravskoslezské lize si v dresu rezervního celku ostravského Baníku střihl na podzim dvanáct utkání, ale i přes jeho nízký věk jej provází pověst kanonýra. V uplynulé sezoně se totiž Raab stal druhým nejlepším střelcem v nejvyšší dorostenecké soutěži, když ve 24 odehraných zápasech vstřelil v dresu Sigmy Olomouc 15 gólů. Na Hané ale Raab nezůstal. Loni v létě se stal hráčem Baníku Ostrava.

Lukáši, hned na začátek se zeptáme na vaše první dojmy v novém prostředí?

Já si můžu vše jen pochvalovat, určitě jsem rád, že jsem ve Frýdku-Místku. Zkusím se tady poprat o šanci pravidelně hrát, věřím, že mi ten půlrok tady pomůže. Stejně, jako já pomůžu Valcířům.

Mluvil už s vámi trenér Hubník o vaší konkrétní roli v mužstvu? Přeci jen, pokud by tým opustil na podzim desetigólový Jakub Teplý, očekávaly by se nejspíš ty branky od vás…

Já jsem připraven na jakoukoliv roli v mužstvu. Jak jsem již řekl, budu se snažit Frýdku pomoci, jak jen budu moci. Je mi také jasné, že útočníci jsou hodnoceni právě od střílení gólů.

Za tu krátkou dobu, co ve Frýdku-Místku působíte, jste stihl odehrát obě víkendová střetnutí. Jak je s odstupem času hodnotíte z vašeho pohledu?

Začneme tedy Vítkovicemi, což byla moje premiéra tady. Na hřišti to trochu bylo i poznat, jelikož se s klukama ještě seznamuji. Za stavu dva nula jsem se dostal do dobré šance, ale hlavičkoval jsem mimo branku. To byla určitě škoda. Zápas jsme nakonec prohráli, ale máme tady super partu a dobrý tým, což se ukázalo hned v dalším zápase s maďarským Dorogi, který jsme vyhráli jedna nula. Já sice dal ten náš jediný gól, ale musím se přiznat, že to bylo trochu i se štěstím, kdy jsem vystřelil, míč se pak znovu odrazil ke mně a z dorážky už padla branka. Snad to bude takhle pokračovat i dále (smích).

Pro tu brzkou adaptaci do týmu je pro vás asi dost důležité, že společně s vámi přišli do Stovek i další dva hráči z Baníku?

Přesně tak. Znám se vlastně se Zouhim (brankář Matěj Zouhar) a Žákinem (záložník Dominik Žák), se kterými jsem hrál teď v Ostravě. Pak se znám ještě s Martinem Bzirským, který k nám teď přišel v týdnu a také i s Lukášem Vychodilem. Toho si pamatuji ještě z Olomouce.

Valcíři působí ve třetí nejvyšší soutěži. Vy jste si MSFL vyzkoušel v baníkovské rezervě. Jaká je to vlastně soutěž pro tak mladé fotbalisty, kteří teprve k seniorskému fotbalu přičichují?

Máte pravdu v tom, že ten dorostenecký fotbal se od toho mužského hodně liší. Já si na ten přechod nějaký čas musel zvykat. I proto bych chtěl hrát s o něco zkušenějšími hráči, abych se na mužský fotbal co nejrychleji adaptoval.

Můžete už říct, v čem vidíte podle vás největší rozdíl mezi dorosteneckým a mužským fotbalem?

Určitě je to v rychlosti práce s míčem, také těch doteků děláte daleko méně. Hra je silovější a také je v ní hodně soubojů. No a ty zkušenosti, které mají naši starší protihráči, tak musíme nahrazovat takovou tou reakční rychlostí nebo rychlejším vyhodnocením. Věřím, že to všechno půjde.

Asi nemá cenu se vůbec ptát, že se na jarní odvetné utkání s ostravskou rezervou těšíte už teď?

To víte, že se těším, a moc. Doufám, že utkání zvládneme.