Archiv časopis Stadión: Frýdek-Místek na dvou frontách

F r ý d e k-M í s t e k - V tomto článku se na chvíli přesuneme do května roku 1975, kdy se mohlo město Frýdek-Místek pyšnit dvěma ambiciózními kluby. Legendární sportovní časopis Stadion, který již dnes nevychází, přicestoval do města, jímž protéká řeka Ostravice, na výzvědy. Navštívil dva fotbalové kluby, které v tu dobu válčily ve třetí lize. Slezan pošilhával již dříve po druhé lize, sousední Válcovny do ní právě mířily a prožívali zlatou éru klubu.

Třetí liga, ale přece jenom už liga. Jsou účastníci, kteří se v ní drží silou vůle a jejich diváckou obcí je jen několik desítek skalních příznivců. Jsou účastníci, kteří by si to mohli rozdat s leckterým z 2. ligy a jejich diváci se počítají na tisíce. Zvláště Morava se může pochlubit hned několika takovými. Někteří z nich už v 2. lize byli - ŽD Bohumín, NHKG Ostrava, TJ Gottwaldov - někteří by se tam chtěli dostat. Právě mezi tyto ambiciózní patří Válcovny plechu a Slezan. Co je na těchto mužstvech zvláštní, je jejich společný domicil - Frýdek-Místek.

Vypravili jsme se tam, abychom se znovu přesvědčili, že rušno nemusí být jenom kolem naší nejvyšší soutěže. Zvláště, když se situace zamotá tak, jako ve Frýdku-Místku. Slezan. Už dvakrát ho od postupu do 2. ligy dělila jenom jedna příčka. Bez naděje nebyl ani na začátku letošního ročníku, i když pak poněkud polevil. Válcovny plechu. Upozornily na sebe svým raketovým nástupem. Z I.A třídy to dotáhly do divize, zde pobyly jeden rok, aby v následujícím ročníku skončily ve 3. lize na pěkném pátém místě. A letos? Bojují o postup do 2. ligy!

Jak je to možné? A jak je možné, aby město, které má asi 50 tisíc obyvatel, si mohlo vydržovat dvě tak silná mužstva? Těžko polemizovat s názory, které se jen tak letmo vyslovují „v kuloárech", bude nejlepší se přesvědčit, jak se na stav věcí dívají v samotných „Válcovnách“ a v samotném „Slezanu“.

Než se však vydáme do obou táborů, dovolte mi krátký nefotbalový exkurs. Frýdek a Místek byla před válkou dvě okresní města. S průmyslovým rozvojem se rozrostla tak, že vytvořila jeden velký konglomerát, který se po válce sjednotil i administrativně. Pro nové město se hledalo společné pojmenování. Frýdek? Místek? Bezručov? (Básník v Místku dlouhá leta pracoval na poště.) Vtipálkové si dokonce vymysleli - Svárov. Nakonec všechno spravila malinká čárečka a nový název byl na světe: Frýdek-Místek.

Frýdecká část leží na kopci, místecká v rovině a mezi oběma protéká Ostravice. Střed je přibližně tam, kde stojí památník osvobození, atypické umělecké dílo - pozlacené holubice míru na čtyřech monolitech. Prý se kolem vytvoří hlavní náměstí, tak aby konglomerát nabyl skutečně charakteru jednotného města. Z hlediska tělovýchovy je potěšitelné, že hned vedle bude stát víceúčelová sportovní hala (bude sloužit také jako zimní stadion) a na dohled odtud je už hotový moderní stadion pro 14 tisíc diváků. Zkrátka, sportovní idylka.

Konečně se však vydejme do oněch třetiligových táborů. Začněme ve Slezanu, je od nádraží nejblíž. V těsném sousedství je patronátní závod Slezan, výrobce šál a mnoha dalších textilií, dnes patří k hlavním výrobním artiklům umělá kůže. Trenér Zdeněk Šajer říká o svých hráčích otevřeně. „V současné době nemají na to, aby bojovali o postup. Ovšem, nejsou na tom tak špatně, aby bojovali o záchranu. A tak dávám příležitost všem mladým, aby se otrkali, aby byli připraveni jít v příštím ročníku výš.“ Mužstvo se skládá většinou buď z odchovanců nebo chlapců z okolních vesnic. Jsou mezi nimi sice někteří, co „kopali“ 1. ligu, ale rozhodně nepatřili k hvězdám.

O ekonomických podmínkách hovoří sekretář oddílu Eduard Malinovský: „Největší problém máme se zaměstnáním hráčů. Jsou rozstrkaní do sedmi různých podniků, vyplývají z toho potíže při uvolňování hráčů pro tréninky a pro zápasy. Slezan nemůže zajistit všem výhodnou pracovní příležitost, vždyť je to podnik, kde pracuje 85% žen, takže z chlapských profesí se najde sem tam nějaké místo elektrikáře a to je všechno.“

Na stadiónek Válcoven plechu se musí na kopec, tedy do Frýdku. A vlastně ještě dál. Není tak velký jako stadión Slezanu a místo trávy mají škváru. Mužstvo, které zde hraje, není žádný nováček, jak by se na první pohled zdálo. Už od roku 1921 zde existovala tovární jedenáctka, i když až poslední tři roky dala o sobě více vědět. A to některým, nejen ve Frýdku-Místku, vrtá hlavou.

Právě těm pochybovačům odpovídá sekretář oddílu Jaroslav Přeček: „My nezapíráme, že u nás hráči mají dobré podmínky. Jak hráčské, tak pracovní. Každý má možnost si dobře vydělat. A kdo zastává kvalifikované místo, ten je na tom přímo výborně. Ale mrzí nás, že se o nás povídá, jako kdyby se zde dělo něco nekalého. Každý hráč-zaměstnanec je placen od úkolů a podle toho je odměňován. Ano, přicházeli takoví, co očekávali, že bude u nás zlatý důl. Ti ale sami odešli.“ A ještě dejme slovo soudruhovi Přečkovi. „Říká se, že jsme mocně „nakupovali“, že Válcovny na to mají peníze. Ale koho jsme koupili? Hvězdy, které nikdo nechtěl! Krnáč k nám přišel! Jeden a půl roku byl v Interu bez hráčské příležitosti, měl devět kilogramu přes váhu. Chtěl hrát, my jsme mu tu příležitost dali, a je nyní jednou z našich velkých opor!“

Jak to bylo s Ivanem Kopeckým, odchovancem pražské Slavie? Zeptali jsme se ho přímo, přímo odpověděl: „Před časem mi bylo řečeno, že mě už Slavie nebude potřebovat, že má možnost jít někam jinam. To víte, v tom okamžiku mi lehko nebylo. A když za mnou přišli z tehdy neznámých Válcoven, tak jsem podepsal. Nakonec jsem rád, že jsem to byl já, který tako pomohl k tak rychlému postupu a...“ Dovolte, abychom odpověděli sami:...a snad také pomůže do 2. ligy. A jsme u dalšího tématu, které vyvolává rozruch. Tentokrát interní, týkající se jen města Frýdek-Místek. Návrh, aby se celé město sjednotilo v boji o 2. ligu, vzešel původně ze Slezanu. To bylo v době, kdy fotbalové Válcovny ještě tolik neznamenaly. Rozumělo se tedy samo sebou, že to bude Slezan, kdo ponese korouhev.

Teď jsou na tom lépe Válcovny a ty přicházejí s toutéž iniciativou. Kdo tedy bude tím „sjednotitelem“? Pod čí korouhví se půjde do boje? Zatím se jenom povídá, že dohoda bude nesnadná a kdoví, jestli vůbec někdy ke sloučení dojde. Proniknout do zákulisí, proč tomu tak je, o to se raději letmý návštěvník Frýdku-Místku ani nepokouší. Je hlavním důvodem potíží klubový patriotismus, nebo snad dávná meziměstská řevnivost?

Možná, že se Válcovny dostanou do 2. ligy bez pomoci Slezanu. Postavení v tabulce skupiny B tomu napovídá. Ale nebude jim - kdyby se tam dostaly - hrozit osud ŽD Bohumín či NHKG Ostrava. Tyto týmy sotva postoupily, hned sestoupily. Jisté je, že by 2. liga rostoucímu Frýdku-Místku slušela. Ale jak se spojit? Města se tenkrát spojila jednoduše. Prostě do sebe "vrostla“. Ale dva nové stadióny, ten Slezanu a ten nový, který postavily Válcovny - otevřel se 2. května - do sebe „nevrostou“. Jak se tedy dohodnout na jedné fotbalové frontě. A to je zatím největší otázka, která vyvstává nad jinak milým sportovním městem Frýdek-Místek.

Časopis Stadión květen 1975, Michael Lohniský


To jest z článku Michaela Lohniského v časopisu Stadión z května 1975. Na některé otázky z tohoto textu bylo odpovězeno rychle. Válcovny ještě v témže roce postoupily do 2. ligy a při své premiérové účasti ji senzačně vyhrály a postoupily až mezi československou elitu. Dnešní optikou působili Valcíři v profesionálních soutěžích patnáct sezón v řadě. Na další otázku možného sloučení obou klubů už se čekalo podstatně déle. Došlo k němu až v roce 1997. Zajímavostí také je, že historický článek pochvaloval účast dvou týmů z jednoho města ve třetí lize, přičemž netrvalo tak dlouho a město mělo dva své zástupce rovnou v lize druhé, což se při velikosti takového města vidí málokdy. Jednalo se o sezóny 1978/79, 1979/80, 1980/81. Přičemž v ročníku 79/80 se Válcovny dívaly v konečné tabulce dokonce Slezanu na záda. Hned v té následující však i kvůli reorganizaci soutěží Slezan sestoupil.

TOPlist