Správce areálu Stovky Ivo Mojžíšek: Co hřišti dáš, to ti hřiště vrátí

F r ý d e k-M í s t e k - Nejsou vidět na titulcích novin a sportovních článků, ale jejich práce je nemírně důležitá. Správci fotbalových areálů, kteří dbají na to, aby měli všichni od nejmenších fotbalistů a fotbalistek až po ty největší patřičný komfort. Při příležitosti padesátých narozenin jsme si tak popovídali se správcem areálu Stovky Ivo Mojžíškem. A dali profesi náležitý prostor, který si zaslouží.

Práce v dolech? Dělal jsem s lidmi, na které se člověk musel spolehnout

Předně přejeme jednou všechno nejlepší. Říká se, že věk je jen číslo, tak jak jej berete vy, cítíte se na padesát?
Určitě jako číslo. (s úsměvem) Vše je v pohodě, jsem zdravý, vůbec na věk nemyslím. Cítím se minimálně na třicet. (s úsměvem)

Jak jste se dostal ke správcovství ve Stovkách?
Třicet let jsem dělal havíře a při práci jsem působil v Lískovci. Když jsem v roce 2015 končil v dole, byla mi nabídnuta práce v klubu MFK Frýdek-Místek. Neváhal jsem. Musím vzpomenout člověka, který mě k této práci dovedl a dost poradil. Byl to bývalý správce ve Stovkách pan Hill. Ten mi dával rady už, když jsem byl správce v Lískovci. Řekl mi jednu věc, kterou si dodnes beru k srdci. Nesmíš se toho bát, co ty hřišti dáš, to ti hřiště vrátí. To jsou slova, která jsou stoprocentně pravdivá a fungují.

Já se zeptám jako úplný laik, havířů se na to možná ptá každý. Jaké to bylo sjíždět skoro každý den, po dobu třiceti let, do dolů?
Za tu dobu už mi to pak vůbec nepřišlo. Havířina je ale rizikové povolání, člověk to i tak vnímá, i když si časem zvykne. 

Jaké to pak bylo, když jste začal pracovat na "povrchu"? Byl to zvláštní pocit?
Bylo to takové uklidňující, protože dělat tak dlouho v rizikovém povolání a pak přejít na povrch, byla to rozhodně změna.

Zocelí takové povolání člověka do života, že by se řeklo, havíři jsou tvrdí hoši, s těma už v životě nic nezamává?
To asi ne, ale zkusil jsem si dost. Práce mě ale bavila, dělal jsem s lidmi, na které se člověk musel spolehnout, nikdo vás nesměl podrazit.

Zmiňoval jste, že havířina je rizikové povolání. Byly chvíle, kdy jste měl opravdu strach?
Určitě, měli jsme i smrtelné úrazy, vzpomínky jsou takové...někdy dobré, někdy smutné.

Na jakém dolu jste fáral?
Nebyl jen jeden. Dolů jsem prošel hodně, nejvíce strávil na dole Staříč (na fotu vpravo), Paskov, byl jsem ale i na Karviné.

Odměnou je vyhraný zápas našich týmů

Pojďme od havířiny k fotbalu, já jsem si zjistil, že jste hráčskou kariéru spojil s Lískovcem...
Do vojny jsem hrával za žáky a dorost v Lískovci. Po vojně jsem se vrátil zpátky na šachtu. Už nebylo tolik času, přišla rodina. Dělalo se na směny, takže na fotbal už nezbývalo tolik prostoru.

V Lískovci bývala škvára, prozraďte mladé generaci, jaké bylo hrávat na škváře...
To by si kluci měli někdy zkusit. (s úsměvem) Mockrát jsem strávil s kartáčem v ruce a drhl škváru z noh.

Vím o vás, že jste velkým fanouškem Slavie. Jak se stane, že člověk z tohoto kraje začne fandit zrovna Slavii?
Je to zajímavá otázka. Už jako malému se mi Slavia líbila. Nevím, v čem to je. Možná se mi tenkrát zalíbili jejich dresy.

Čítám, že na Slavii jste někdy byl?
Bohužel jsem ještě neměl to štěstí, sleduju to zatím zpovzdálí. Mrzí mě to. Jednou, když tam hrál na Slavii náš dorost, jsem tam měl jet také. Nakonec to kvůli nějakým pracovním povinnostem nevyšlo. Když to tak vezmu, tak jsem vlastně nikdy nebyl na nějakém velkém fotbale.

Pojďme ale už k hlavnímu jádru rozhovoru, správcovství fotbalového areálu. Jak moc specifická práce to je?
Specifická asi je, je to závislé na hodně faktorech. Třeba co se týká trávníků, musí člověk hodně sledovat počasí, aby věděl, kdy a co má, jak udělat.

Kdybych převedl funkci správce na fotbalovou terminologii, vidím ho jako takového univerzála, který hraje v obraně, v záloze, v útoku a někdy musí i do brány...
Je fakt, že je to pestré. Není to jen o trávníku, ale i o přípravě zápasu, o údržbě areálu.

Co vás na práci baví nejvíce, troufnu si tipnout, že je to starost o trávník?
Určitě to bude starost trávník. Práce je spousta, ale trávník je nejvíc vidět. Když přijdou lidé na fotbal, trávník je hned zaujme.

O lidech, kteří se starají o fotbalové trávníky se s nadsázkou říká, že hřiště je takové jejich dítě...
(smích) To je pravda, trávník je chlouba každého klubu, když nějak vypadá a kvalita je na úrovni. Péče o něj není jen práce, je to i radost. Odměnou je vždy vítězný zápas, ať už to jsou to mládežníci nebo dospělí.

Když vás pochválí, zahřeje to u srdce

Tři travnatá hřiště, hřiště s umělým trávníkem, velký areál plus hřiště v Lískovci. Jak náročné je starat se o tak velkým komplex?
Je to dost náročné, mnohdy to není ani moc vidět, ale práce je od rána do večera, jestli je to léto nebo zima. Takže myslím, že na takový areál je práce až, až. Ještě, že jsme na to dva, i když i ve dvou toho máme někdy nad hlavu.

Zažil jste tu hodně trenérů. Trávníkaři jsou vždy v dost úzkém kontaktu s kouči A-týmu, na kterého trenéra nejvíce vzpomínáte v ohledu trávník - správce?
Za těch pět let, co tu jsem, tak asi na trenéra Martina Pulpita. Ten nám chtěl i pomáhat. A musím zmínit i Leoše Kalvodu. To byli takoví dva, kteří se asi nejvíce zajímali o naši práci.

Trenéři mají dost často požadavky na trávník před mistrovským utkáním, na jeho délku atd. Měli i na vás?
Samozřejmě měli, sestřihnout, vyšší trávník, pokrop to, nekrop to. (s úsměvem)

Přistupuje se ke každému hřišti stejně?
Každé hřiště si vyžaduje jinou práci. Jestli je to hřiště jedna nebo dva...

Jaký je v tom tedy rozdíl?
Záleží na podloží. Navíc plochy ve Stovkách už toho mají hodně za sebou, je s tím pak více práce. Chtělo by to asi položit nový trávník. Hlavní hřiště se dělalo v sedmdesátých letech.

Máte to tak, že když navštívíte nějaký fotbalový zápas, automatický zkoumáte vzhledem ke své profesi trávník?
Samozřejmě! To už mi říkala i manželka, že kam přijedeme, tak chodím a dívám se, jak vypadá trávník. Je už to taková profesionální deformace. (s úsměvem)

Jste v kontaktu i s kolegy z jiných klubů. Kdo má dle vás nejlepší trávník v republice?
Jezdili jsme i na ligové semináře. Naposled jsme byli v Plzni, kde jsme si prošili i stadion. Ale myslím si, možná je to i srdcová záležitost, že nejlepší trávník má Slavia. Myslím, že dvakrát po sobě vyhrála žebříček v kvalitě trávníku.

Profesionální kluby, to jest v první a druhé lize, prochází každý rok kontrolou trávníku. Ty jste při účasti Valcířů v druhé lize zažil také. Jaké to bylo?
Nervózní ani ne. Byl jsem u toho dvakrát po sobě. Sami chválili, říkali, že je vidět zlepšení v kvalitě trávníku. Zahřálo to na srdci. I když, jak jsem zmínil, chtělo by to už nový trávník.

Zastavují vás někdy fanoušci a říkají, ten trávník jste připravil skvěle, dobrá práce?
Nejenom mně, ale i manželce. Kolikrát říkají, jestli už to nepřeháním, že si to hráči ani nezaslouží. (s úsměvem)

Berete si svoji práci i domů, že se bavíte o fotbale, trávníku?
Někdy se to stane, vlastně i docela často. (s úsměvem)

Fanoušci, kteří navštěvují zápasy ve Stovkách, si jistě mnohokrát všimli krásných vzorů na hřišti. Kde berete inspiraci?
To je dost zajímavé. Nikdo mě to neučil, na to člověk asi přijde sám. Něco bylo v televizi.

Přijde mi to složité, přitom byste mohl trávník jen normálně pokosit, na těchto "drobnostech" je vidět, že máte svoji práci opravdu rád...
Hodně mě baví. Ale hřiště se stejně musí pokosit, jestli udělám tvar takový nebo takový. Zdržení na tom moc není. Ani to není moc složité, je základem někde začít. Jestli se začíná z prostředku hřiště nebo z kraje hřiště. Tvary zkouším rovnou během kosení. Jednou jedete tam, pak zpátky zase jinak. Všechno si vymýšlím sám. Stalo se mi i, že to třeba nevyšlo.

Zažil jste tu i reprezentační zápasy, pánové z UEFY jsou na připravenost areálu a všech věcí okolo pedanti. Je nějaký rozdíl v přípravě hřiště na mezinárodní úrovní?
Každý zápas se musí kvalitně připravit, je jedno, jestli je to reprezentace, mládežnický zápas nebo okres. Ani jsem moc nezažil, že by se jim něco nelíbilo nebo měli nějaké výtky. Jednou si přeměřovali branky, ale vše bylo v pořádku.

Klub slaví v roce 2021 sto let od svého založení. Máte třeba v hlavě nějaký vzor, který by se dal na oslavu na trávníku použít?
Možná, že něco vymyslíme. (s úsměvem)

Co byste vy osobně přál frýdecko-místeckému fotbalu při tom výjimečném jubileu?
Ať se tu daří fotbalu, mládežníkům i dospělým. Ať se tu zkrátka hraje fotbal a zabýváme se sportem.

Čítám, váš takový sen by byl, kdyby se jednou Frýdek-Místek ve Stovkách utkal se Slavií?
To by bylo krásné, velice by mě těšilo, kdybych mohl připravit trávník na takový zápas.

TOPlist