Trenér U12 Martin Rojíček: Museli jsme fotbal přerušit v tom nejlepším
Jak jste spokojený s první částí sezóny, bohužel neúplné. Myslím, samozřejmě především adaptaci kluků na novou kategorii, větší hřiště?
Letní příprava se nesla v duchu seznamování se s hráči a naopak. S jejím počátkem jsem určitě nebyl spokojený, protože většina hráčů během července a dokonce i srpna odjížděla na tábory a dovolené s rodiči, někteří na oboje. Naše tréninky probíhaly v deseti lidech a to vzhledem k tomu, že kluci přecházeli do nové vyšší kategorie, poznávali hru na větším hřišti a chystali se na žákovskou ligu, nebylo optimální! Postupem léta si kádr sedl, zůstali hráči, kteří na sobě chtěli pracovat, začal se i zlepšovat jejich přístup k tréninkům.
Je nějaká věc, za kterou byste kluky zvláště pochválil?
V samotných tréninzích se převážně zaměřujeme na celkovou všestrannost (rychlost, síla, obratnost,..) a na rozvoj individuálních herních dovedností. Chceme, aby je hráči prováděli v co největší rychlosti, a aby tyto věci ukazovali i v utkáních. Zaměřujeme se na individuální herní výkon a je jedno jestli kluci hrají přípravné utkání, utkání v žákovské lize nebo nastoupí v krajském přeboru za Future tým. A hlavně to nejdůležitější je, aby všichni měli z fotbalu radost! Všechny tyto věci se v průběhu podzimní části zlepšovali, na klucích byla v tréninzích i utkáních vidět chuť zlepšovat se, pro nás trenéry bylo příjemné vidět kluky jak prožívají výhry nebo naopak, jak jsou smutní z porážky.
Celý rok 2020 ovlivnil covid, jak to ovlivnilo na podzim konkrétně kategorii U12? Když se nemůže hrát a trénovat společně, je to samozřejmě problém. Jak moc velký problém je to ale u kategorie mladších žáků z hlediska fotbalového vývoje?
Jak všichni víme, začátkem října došlo vinou covidu k přerušení tréninků a utkání. Z mého pohledu jsme museli fotbal přerušit v tom nejlepším! Hráči byli do fotbalu zapálení, na hřišti se nám dařilo a čekala nás série atraktivních utkání... Ale zdraví je samozřejmě na prvním místě! Hráčům jsme navrhli individuální tréninkové plány, doporučili sportovní aktivity, které mohli v době zákazů sami provádět. Vyhlásili jsme soutěže o nejlepší fotbalové video. František Végh připravoval neustále fotbalové nebo sportovní výzvy, které měli kluci plnit. Náš cíl bylo zachovat nadšení kluků k tréninku! Za trenéry mohu říct, že se to povedlo, protože skvělých videí přišlo opravdu hodně!
Na závěr bych chtěl za trenérský tým a za samotné hráče poděkovat rodičům za skvělé férové povzbuzování během utkání a samozřejmě za veškerou podporu našeho mužstva. Chtěl bych také poděkovat trenérským kolegům Františku Hlavatíkovi a Františku Véghovi za vzájemnou spolupráci a těším se na další!