První velký úspěch pod vedením slávistické legendy

Jak již bylo v anotaci zmíněno, rok 1938 byl společensky velmi neveselý. Mnichovská dohoda odkrojila z Československa pohraničí a předznamenala ještě svízelnější časy, které vedly na jaře roku 1939 až k okupaci nacistickým Německem a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava. Na dveře mocně klepal nejkrvavější konflikt v našich dějinách - 2. světová válka. Válečná fronta se však Protektorátu až na rok 1945 vyhnula a fotbalové soutěže tak nadále probíhaly. Ale pojďme ještě zpět do roku 1938, to totiž Karlova Huť přivítala do svých řad velkou posilu Ádu Fialu. Áda Fiala byl obráncem pražské Slavie a šestinásobným mistrem ligy. Není divu, že se stal tento vysoký bek hlavní zbraní v boji o postup do divize a hrajícím trenérem týmu. „Na podzim roku 1938 jsem nastoupil do Karlovy Hutě jako úředník, trenér a hráč. Dali jsme dohromady jedenáctku, která hrála jak v I. třidě, tak i v Divizi rozhodující úlohu. Byly to opravdu krásné chvíle, na které se nezapomíná. Karlova Huť – to byla moje druhá fotbalová láska v mém životě,“ krásně vzpomínal v klubovém archivu.

Divize Valcířům dlouho odolávala, v sezóně 1941/42 se ale konečně dočkali. V ročníku 1942/43 byla Karlova Huť poprvé účastníkem Divize. A proč se to povedlo? „V KH byli velmi dobří fotbalisté, takový Jurok, Židek, Kopec, Chmel, Grygera, Šafl, Heres, Kempný, Rečka a jiní. Vždyť bez nadsázky se může klidně říct, že tehdejší divize se může srovnat s druhou ligou,“ byl si jistý Fiala. Divize tehdy byla rozdělena na tři skupiny – Středočeská divize, Divize českého venkova a Moravskoslezská divize. Valcíři byli logicky zařazeni do Moravskoslezské divize, kde se tehdy potkali i s Baníkem Ostrava (tehdy SK Slezská Ostrava), ten jako favorit také celou skupinu vyhrál. Karlova Huť bohužel platila nováčkovskou daň a skončila na předposledním místě se 17. body, což znamenalo sestup opět do I.A. třídy. Už navždy bude ale ročník 1942/43 zapsán jako první druholigový v historii MFK Frýdek-Místek. Na další postup do druhé ligy se čekalo více jak třicet let – přišel až v sezóně 1974/75.

Tabulka Moravskoslezské divize 1942/43

Ponořme se vzpomínek dalšího pamětníka, který pro Frýdek-Místek vybojoval poprvé 2. ligu – Bedřicha Šafla (později úspěšného trenéra), kterého ostatně zmiňoval i trenér Adolf Fiala. „Tehdejší kolektiv pracoval, chápal a pojímal celé sportovní dění zcela jiným způsobem než dnešní sportovci. Bylo zde více dobrovolnosti, upřímného, byť někdy tvrdého kamarádství, stavělo se na talentech. O samotné práci trenéra, kterého jsme zpočátku vůbec neměli, nelze z dnešního hlediska vůbec jako o práci ať již výchovné nebo sportovní, mluvit. Nemluvilo se nijak zvláště o povinné účasti na trénincích, neprováděla se hodnocení utkání z hlediska odbornosti. Každý chápal kopanou jako zábavu pro své potěšení a pro radost příznivců. Spoluhráči byli kamarádi, mnozí spolupracovníky v jednom závodě, tedy lidé, kteří měli stejné záliby a zájmy. A když byl dobrý kolektiv, byly i dobré výsledky,“ vysvětloval ingredience tehdejšího úspěchu.

Adolf Fiala byl odchovancem Slavie, narodil se 18. února 1909 v Neratovicích. V roce 1928 se začal vysoký mladý obránce poprvé prosazovat v ligovém týmu Slavie a vytvořil funkční defenzivní val s Novákem. Fiala uměl oběma nohama, byl tak využíván na obou stranách obrany. Se Slavii bral šest ligových titulů včetně sezóny, kterou prošli Pražané bez jediné prohry (1929/30). Byl častým exekutorem pokutových kopů. Za dekádu, kterou ve Slavii strávil, se považuje za ideální jedenáctku tato sestava – Plánička, Ženíšek, Fiala, Vodička, Čamal, Krčil, Junek, Šoltýs, Svoboda, Kopecký, Puč. Chtělo by se říct, že Fiala měl i hodně reprezentačních startů, tam však vládlo sehrané sparťanské duo Burgr-Čtyřoký a Fiala tak hrál povětšinou za reprezentaci Prahy nebo za B-tým Československa. Za Slavii odehrál více než 500 zápasů. V roce 1938, po předchozím ročním angažmá v prvoligovém Kladně, začala jeho pouť v Karlově Huti, které přinesl první výrazný úspěch v podobě postupu do 2. ligy. Zesnul 18. ledna 1985 ve věku pětasedmdesáti let. Pochován je na Olšanských hřbitovech kousek od legendárního slavistického trenéra Johna Maddena.

Karlova Huť slavila první velký úspěch, SK Ostravica Frýdek-Místek si v těchto dobách užíval nového hřiště. Jak jsme zmiňovali v minulém díle, snahy předchůdce Slezanu o vybudování vlastního hřiště byly velké, a nakonec se po dlouhých peripetiích i úspěšně naplnily. Hřiště bylo vybudováno podle plánů místních stavitelů Ing. Juroše a Rost. Lakomého, kteří také spolu se stavitelem V. Šlampou stavby a úpravy provedli. Náklady přesáhly daleko obnos půl milionu korun. Krom fotbalového hřiště olemovaného atletickou dráhou se ve sportovních areálu nacházely i tenisové kurty, hřiště pro volejbal, basketbal a klubovna s restaurací.

Stadion FK Ostravica Frýdek-Místek. Z archivu Jiřího Toboly

Na závěr ještě nesmíme opomenout jednu důležitou záležitost, která se váže k období, kterému se článek věnuje. 1. ledna 1943 došlo ke spojení Frýdku a Místku v jedno město. Toto spojení vydrželo i po válce, byť delší dobu panovaly dohady o novém názvu městu, nakonec bylo v roce 1955 definitivně rozhodnuto o názvu Frýdek-Místek.

Zdroj článku: Archiv klubu, 20 let Ostravsko-Valašského sportu, masaryk170.cz, fb Univerzita Slavia

HISTORIE 2. DÍL: Důstojné hřiště pro Valcíře, počátky Slezanu
HISTORIE 1. DÍL: Fotbalové začátku stoletého klubu