Kovářík: Ty brďo, na tréninku je to fakt jízda

Mariáne, Frýdek-Místek si určitě dobře vybavuješ z minulých působení...
Pod trenérem Duhanem a Orlem začínal v roce 2013. Vyšel jsem z dorostu a šel jsem do Kravař, za které jsem pak hrál přátelák proti Frýdku-Místku a tam si mě trenéři všimli a přetáhli mě do Frýdku. To byla moje první profesionální smlouva. Od devatenácti, dvaceti jsem se protloukal profesionálním fotbalem. Před rokem jsem skončil, těsně před Covidem. Byl jsem ve Vítkovicích ve druhé lize a řešili se tam nějaké finanční trable. Ten půlrok nebyl nic pro mě, protože se tam řešilo vše, jen ne fotbal. Říkal jsem si, mám 27 let, jestli má ještě cenu něco někde hrát, tak jsem se vracel na Vsetín, protože jsem se tam narodil. Ale člověk, když přemýšlí a fotbal se mu trochu vzdálí, přemítá, kolik má let, že ještě není tak starý...Viděl jsem, že trenér Karel Orel se vrací ke kormidlu. Když jsem si to četl, tak jsem měl v očích oheň, byl to takový impuls. Řekl jsem si, že to musím zkusit. Bydlím v Ostravě, ve Frýdku jsem za deset, patnáct minut. Chtěl bych to ještě oprášit.

Byl jsi i u té parádní nováčkovské jízdy ve druhé lize v sezóně 2013/14, kdy chodily do Stovek neskutečné návštěvy. Jak se na to vzpomíná?
Vzpomíná se na to krásně. Bylo to moje první profesionální mužské angažmá. A v devatenácti jsem se tady nastartoval. Vzpomínám na to dodnes, Dalibor Vašenda, Honza Žídek, nyní kapitán v Opavě, Venca Mozol, výborný střeďak, hrál v Teplicích ligu. Byla tu super parta. Chodilo to šest, sedm tisíc diváků. Byla plná tribuna, ochozy. Ještě teď, když si to vybavím, tak mám na sociálních sítích takovou fotku, kdy jsem dal gól. Většinou jsem jako mladý hráč střídával, ale jak jsem se do toho dostal, tak jsem posledních šest, sedm kol nastupoval od začátku. A dal jsem právě gól (viz video), běžel jsem k tribunám, svlékl si dres a dostal žlutou kartu. (s úsměvem) Pak jsem za to dostal vynadáno. (smích). Ale ta euforie vás vtáhne, dařilo se nám, bylo to super. Ani vám nevadí, že jdete na hřiště jako střídající hráč, byl jsem součástí kabiny a byl jsem za to velice rád.

Čítám, že nabídka Frýdku-Místu zapojit se do přípravy tě potěšila?
Určitě potěšila, pořád jsem si s tou myšlenkou pohrával. Trénuju ještě kluky, trénoval jsem individuálně. Teď ještě něco řeším, měl bych trénovat U14, které se věnuju třičtvrtě roku. Jednal jsem s Ondrou Kušnírem o nějakých individuálních trénincích, takže si dám dohromady čas, uvidíme, jak to doladíme. Určitě by bych byl rád, kdybych tu mohl pokračovat a hrát o ty nejvyšší příčky. Je tady v dobrém stadion jako kráva. Jak říkal předseda klubu pan Mamula, a to nemám rád velké řeči, hrajeme o postup a tak, zmiňoval, ať hráči, kteří tu budou, mají v hlavách to, že chtějí hrát o nejvyšší příčky. To bylo řečeno super. Když si vezmete stadion tady, zázemí, taksi myslím, že i podprůměrný kádr je schopný hrát o čelo tabulky. A myslím to samozřejmě všeobecně, nemluvím o tomto kádru, ten se ještě nějaký čas skládat bude. Myslím si, že trenér Orel s trenérem Onuferem jsou schopni poskládat nadstandardní kádr pro třetí ligu,

Jak se ti jevil úvodní týden, trénink atd. Z mého pohledu, i pohledu trenérů, to mělo solidní náboj, jak si to viděl ty?
Máš pravdu, byl jsem velice překvapený. Volal jsem si i s jedním známým, který se mě na to ptal. Říkám, ty brďo, nevím, jestli je to tím, že se dlouho pořádně netrénovalo, nepočítám, když si jdete zaběhat sám, to je o ničem, ale je to tady na tréninku fakt jízda. Jevilo se mi to super, uvidíme, jak to bude dále, jestli to nebylo jen natěšením nebo tím, že se chtějí všichni předvést. Ale přišlo mi, že i ve hře to bylo občas sehrané, klepačky, přechody do útoku, super. Což bych mohl navázat na zápas s Brušperkem, kde jsem odehrál první poločas. A hodně se mi to líbilo. Nevím, jak pro diváka, jsou často nároční, ale myslím, že se to mohlo líbit.

Nakousl si utkání s Brušperkem, jak ses cítil v zápase po delší době?
Cítil jsem, když beru, že to bylo utkání po delší době, velice dobře. Byl jsem z toho sám překvapený, ani jsem to nečekal. Ale jak jsem zmiňoval, už od pondělí jsem se cítil fajn. V té hře a tréninku máte úplně jiný zápřah těla, než když trénujete individuálně. A proti Brušperku se mi hrálo dobře. Dal jsem i dva góly, což každého útočníka vždy potěší po tak dlouhé době. Navíc jsem nachystal první gól pro Marka Janšu, takže super.

Samozřejmě je to pouze první zápas, čekají nás i těžší soupeři, ale vypadalo to, že by vám to mohlo s Markem klapat? Na první dobrou to vypadalo velice dobře...
Měl jsem z toho během i na konci poločasu opravdu dobrý pocit. Na to, že se v podstatě pořádně neznáme, tak to fakt šlo. Vypadalo to, že má dobré zakončení, mohli bychom si rozumět. Ale zápasů bude hodně, sezóna je dlouhá, na dvou útočnících to nemůžete stavět. Nebo můžete, ale přijde zranění...Ale abych to shrnul, hrálo se mi s ním dobře, mohli bychom si vyhovět. Jak se mnozí při prvních zápasech hledají, tak nám stačil oční kontakt.

Fyzioterapeutkou v týmu bude Oxana Bilik, kterou velice dobře znáš z působení Vítkovicích. Měl si radost, když jsi zjistil, že tu je?
Máš pravdu, s Oxankou se znám z Vítkovic. Znám se s ní opravdu dlouho, ve třetí lize jsme trénovali v podstatě každý den, ve druhé lize pak i mnohdy dvakrát denně. Obědy, výjezdy na dva dny, takže jste v dennodenním kontaktu. Je super masérka a fyzioterapeutka, jsem rád, že tu je.

Dalo by se říct, že jdeš do domácího. Areál ve Stovkách znáš dokonale, znáš trenéra Karla Orla, z Vítkovic asistenta trenéra Romana Vojvodíka, zmíněnou Oxanu Bilik...
V podstatě tu všechny znám. I lidi okolo, kteří se starají o trávník. Už jsem se s nimi bavil, zdravil se. Je to takové domácí prostředí. Mám to tady rád. Nějakým způsobem říkat, to je můj, klub a tamto to je můj klub, bych nechtěl říkat. I s Vítkovicemi jsem toho hodně zažil, když jsme prošli od divize až do druhé ligy. A odtud jsem šel i o ligy, do Karviné. Jak tam i tady to mám rád.

MARIÁN KOVAŘÍK - Rodák z Valašska se poprvé ve frýdecko-místeckém dresu objevil v památné nováčkovské druholigové sezóně 2013/14. Valcířům se náramně povedl začátek podzimu a do Stovek chodily návštěvy, které by mohly závidět i kluby v první lize. Mladý útočník zde nastartoval svoji profesionální kariéru, kterou poté spojil výrazně také s Vítkovicemi. S ostravským klubem slavil postup do druhé ligy a dařilo se mu natolik, že si ho vyhlédla v sezóně 2016/17 prvoligová Karviná. Zde ale nedostal dostatek prostoru, a tak se vrátil zpět do Vítkovic a posléze na půl roku v roce 2017 znovu do Stovek. Následovaly angažmá ve slovenském Pohronie, Prostějově a opět návrat do Vítkovic, ale smutný, jelikož klub řešil problémy a Marián na profesionální fotbal na chvíli zanevřel a vrátil se na rodné Valašsko hájit dres Vsetína. Do všeho však zasáhl Covid. Nyní má osmadvacetiletý útočník chuť znovu bojovat v lipinském dresu.