Žemlík vzkazuje: Buďte trpěliví!

V roce 2005 jste vzal trénování Opavy, která se kvůli ekonomické krizi propadla až do župního přeboru a málem zmizela z fotbalové mapy. Začínali jste klub budovat znova. Co radíte?
Vedení klubu chce výsledky, stejně tak trenéři a fanoušci. Tak je tomu vždy a všude. Důležité je stanovit si takové cíle, které jsou v souladu se schopnostmi hráčů a s možnostmi, které šéfové klubu mohou zajistit. Nezáleží jen na financích, ale též na spolupráci všech zainteresovaných. Je bezpodmínečně nutné nalézat a odstraňovat chyby a mít neustále na paměti, že vybudovat nový tým je dlouhodobý proces. Může to trvat půl roku, rok a možná ještě déle. Proto radím, buďte pracovití, jednotní a trpěliví.

Jste zastáncem zásady, že se mužstvo staví odzadu?
Říká se to. Pro mne je podstatné mít dobrého brankáře, dobré stopery a tvůrce i dirigenta hry. Nejdůležitější však je zdravý duch v kabině i na hřišti. Hráči musejí vědět, že si nejdou jen zahrát, jen vyhrát, anebo ne, ale jsou spoluzodpovědní za hodnocení celého klubu v očích veřejnosti.

Podporu svými mladými nejtalentovanějšími fotbalisty slíbil také Baník. Budou si ti chlapci uvědomovat zodpovědnost k cizímu klubu?
Pokud nebudou, tak to daleko nedotáhnou. Možnost zahrát si za Válcovny bude pro každého z nich ohromná příležitost výkonnostně se posunout a zviditelnit se. To jim určitě řeknou trenéři v Baníku i ve Válcovnách. Ano, ti mladí mohou pomoci. Platí, a nejen pro ně, ale pro všechny, že kdo začne moc spekulovat a myslet jen na sebe, tak je škodná a ta musí z kola ven.

Hlavním trenérem a zároveň sportovním manažerem je Karel Orel, jeho asistenty také vaší bývalí svěřenci Miroslav Onufer a Roman Vojvodík. Věříte, že úkol zvládnou?
Věřím a držím jim palce. Karel byl poctivý fotbalista, měl velký respekt u všech spoluhráčů. Bylo na něj spolehnutí a to samé se dá říct o Mírovi. Naše mužstvo výborně dirigovali zezadu, nikdy mě nezklamali. Všichni tři mají za sebou úspěšnou práci s mládeží a to je podle mne ten nejlepší základ pro trenérskou dráhu.

Co byste Karlovi v jedné větě poradil?
Karle, trenér se musí do svých hráčů zakoukat, musí vědět jak na ně, jak je dostat tam, kam je chce mít a zároveň vědět, kde je chce mít.

Vaše trenérské stopy ve Stovkách jsou hluboké, ale ty poslední 22 let staré. Máte pořád k Válcovnám pouto?
Mám a uvědomil jsem si to loni na podzim, když jsem slavil sedmdesátiny. Válcovny ze sportovního prostředí byly první, kdo mi k jubileu gratuloval. To fakt potěšilo.