Hruška: Postoupil jsem poprvé a nic lepšího jsem zatím nezažil

Příjmení Hruška není našim fanouškům jistě neznámé. Táta Roman patřil v devadesátých letech k obávaným kanonýrům Valcířů, syn Jan se nyní snaží jít v otcových šlépějích. Krátce po domácím utkání naší U19 s Přerovem jsme Jana Hrušku požádali o rozhovor.

Sezona pro vás sice ještě neskončila (dorost totiž hraje ještě zápas ve Znojmě), ale pojďme tak nějak zhodnotit pro vás úspěšnou sezonu…

Celá sezona byla dlouhá a náročná. Snažili jsme se vždy soustředit na utkání, které je před námi. Šli jsme, jak se říká, zápas od zápasu. Když jsme pak mohli stvrdit postup ty čtyři kola před koncem soutěže, asi jsme trochu znervózněli. Je pravdou, že poslední krok bývá ten nejtěžší.

Když se vrátíme na konec podzimu, tam ta situace v tabulce byla hodně vyrovnaná…

Přesně tak. Vše bylo otevřené pro všechny týmy nahoře tabulky.

V čem vidíš největší rozdíl od vašich soupeřů? Co vám pomohlo k tomu, že tím postupujícím týmem jste nakonec vy?

Určitě je to dobrá kabina a naši skvělí trenéři.

Přesto jste postup mohli oslavit daleko dříve, jenže přišly porážky v Prostějově a následně pak doma s Kroměříží. Co jste si tehdy v kabině se spoluhráči říkali?

Vždy si říkáme to stejné, jako že chceme na hřišti uspět a samozřejmě vyhrát. Je jasné, že ta nervozita tam byla. Každý ji tak nějak cítil. A my ten postup chtěli urvat co nejdříve.

Nakonec slavíte po domácím vítězství 3:0 nad Přerovem. Co k tomu zápasu? Přeci jen se vše zlomilo až na začátku druhého dějství…

Teď panuje maximální spokojenost. V kabině jsme se sice v poločase krátce pohádali, ale to k fotbalu určitě patří a mělo to zkrátka přijít. Podle mě jsme Přerov porazili naprosto zaslouženě.

Jaké jsou to pocity, když rozhodčí naposledy foukne do píšťalky a vy víte, že váš tým je v soutěži nejlepší?

Já se takového postupu dočkal poprvé v životě a musím se přiznat, že nic lepšího jsem zatím ještě nezažil.

Pro tebe to budou asi smíšené pocity, jelikož společně se svými spoluhráči ročníku 1998 jste ligu vykopali, leč v příští sezoně si ji už kvůli vašemu přechodu do mužské kategorie nezahrajete. Nemrzí tě to?

Je to paradox, ale co naděláme. Sám nevím, co bude teď následovat.

Znamená to tedy, že o své fotbalové budoucnosti jasno ještě nemáš?

Vůbec nevím, netuším.