David Gáč: Byla to velká škola

Nejprve nakoukl David Gáč v sestavě Zbrojovky do ligy, kde nakonec ve třech duelech nasbíral 184 minut. Následně pak skoro kompletní jaro odehrál na hostování v druholigovém Frýdku-Místku. Valcíři se během jara až zázračně zvedli, na záchranu to ovšem nakonec nestačilo. A aby toho nebylo málo, o soutěž níž spadla i jeho kmenová Zbrojovka.

Davide, jaké jsou první dojmy po návratu?
První trénink nebyl nejjednodušší (úsměv). Ale to se dalo čekat, k létu to patří. Teď se těšíme na první zápas, já rozhodně. Půl roku jsem byl na hostování a těším se, až si zase zahraju za Brno. Navíc Trnava je solidní soupeř.

Jak zpětně hodnotíš půlroční hostování ve druhé lize?
Byla to velká fotbalová škola. Odehráli jsme dobré zápasy, měli jsme i dobrý kádr. Bohužel ale hodně úzký, když někdo vypadl, nedokázali jsme ho nahradit a ty zápasy pak nezvládli. Ke konci se pak rozhodlo, nedotáhli jsme nejdůležitější zápasy sezony a proto sestoupili.

Hodně mrzí asi zápas s Vítkovicemi, že? V něm jste rychle vedli 2:0 a nakonec jen remizovali.
V něm se to asi zlomilo, hodně nás to poznamenalo, ale podobných bylo víc. Často jsme vedli a nedokázali ten zápas dovést do vítězného konce.

Mrzí to tím víc, že zejména v první části jara jste se až zázračně zvedli?
Je to tak, v jarní tabulce jsme patřili do středu, nahnali jsme dost bodů, i když před startem jara jsme byli napůl odepsaní. Bohužel to nevyšlo.

Individuálně ale můžeš být o něco spokojenější, ne? Základní cíl - dostat se do základní sestavy - se povedlo splnit.
Odehrál jsem všechno v přípravě, v lize jsem pak chyběl jen v posledních zápasech, kdy jsem si zranil kotník. Z tohoto hlediska mohu být spokojený, to byl můj hlavní cíl a byl jsem rád, že dostávám šanci.

Na stopera jsi byl poměrně často vidět i v zakončení, jak moc chybělo k prvnímu "dospělému" gólu?

Je pravda, že hlavně po rozích jsem nějaké šance měl, tu největší asi na Žižkově, kde to opravdu měl být gól. Naštěstí jsme tam vyhráli, takže mě to nemuselo tolik mrzet.

Trenér Martin Pulpit bývá charakterizován jako hodně náročný kouč, je to tak?
To můžu potvrdit. Tréninky byly dobré, fotbalové a hlavně v přípravě hodně náročné. V sezoně pak už tolik ne, protože jsme na startu jara měli snad čtyři odložené zápasy a ve zbytku soutěže se tedy hlavně hrálo.

Jak těžké bylo se s tím pozdním startem jara vyrovnat?
Byl to nezvyk. Když jsem koukal na kluky ve Zbrojovce, ti už dávno hráli a my pořád nic. Jen přáteláky, což se vůbec nedá srovnávat.

S kým jsi v kabině našel společnou řeč, pokud nepočítáme Kubu Přichystala?
Hlavně s ním, ale v týmu byla spousta mladých kluků třeba z Olomouce a Baníku. To bylo v pohodě.

Řešili jste s kluky z Baníku i situaci kmenových týmů?
Nějaké hecování na to téma pochopitelně probíhalo. Bylo to ale těžké, když to člověk nemohl ovlivnit. Nakonec to dopadlo tak, že spadla Zbrojovka i Frýdek-Místek, tak nám dvěma kluci říkali, že to máme asi nejtěžší.

Když se ohlédneš za sezonou - týmově hrozné, individuálně naopak skoro až zlomová sezona. Které pocity teď v tobě převažují?
Týmově to nevyšlo, osobně jsem ale udělal nějaký pokrok. Hrál jsem na podzim pár ligových zápasů, na jaře kompletní půlsezonu ve druhé lize. Dodalo mi to herní sebevědomí. Su rád, že jsem ve Frýdku mohl být, líbilo se mi prostředí i stadion, navíc chodili lidi, oproti jiným týmům. Věřím, že ty zkušenosti zúročím.

Jaké máš plány pro nadcházející ročník?
Absolutní prioritou je pro mě zůstat v Brně, porvat se o místo v sestavě a postoupit zpátky do první ligy. Nebude to snadné, ale musíme to zvládnout.

Jsi ryzí stoper, zkoušel jsi to někdy i na jiném postu?
V dorostu jsem hrál jeden rok na kraji, občas jsem si zkusil střed zálohy. A když týmu teče do bot, posouvám se do útoku (úsměv).

A v Karviné to málem vyšlo...
To mě mrzelo hodně dlouho a dlouho na to nezapomenu. Znamenalo by to tehdy bod, navíc první gól, ale i takový je fotbal.

Celý rozhovor byl převzat od Martina Lísala z webu brněnské Zbrojovky.