Hammer: Stále mám ještě co zlepšovat

Stejně jako může být ve fotbalovém životě rychlý posun směrem vzhůru, může naopak rázem přijít i strmý pád dolů. To vše si mladý obránce Tomáš Hammer uvědomuje. Za své výkony, ale především za přístup k fotbalu, byl před pár dny posunut do kategorie U19. Po přípravném utkání s ostravským Baníkem U19 si jej dokonce povolal k sobě do týmu hlavní kouč áčka Michal Hubník. „Ten zápas se Tomášovi opravdu vydařil,“ vzpomíná sportovní manažer Valcířů, Daniel Černaj. Tomáš následně dostal příležitost ve dvou přípravných zápasech. V Prostějově mu tým dokonce svěřil kapitánskou pásku na ruku.

Tome, vzpomeneš si ještě na své fotbalové začátky?

Vzpomínám si na něco, ale jen velmi matně. Co vím, tak jsme v Sedlištích měli vždy dobrý tým a hlavně jsme fotbal hráli jen tak pro radost, jak se říká. Pak ta radost ze mě opadla a já jsem s fotbalem chtěl dokonce skončit. Naštěstí k tomu nedošlo a já jsem dnes strašně rád, že se tomuto sportu dále věnuji. 

Vybaví se ti něco z té doby, kdy jsi byl v žáčcích? Byl tvým vzorem starší brácha Martin, nebo ses chtěl spíše podobat někomu jinému?

Martin mým vzorem určitě byl, hlavně co se týče postavy. On hodně posiloval a já jsem chtěl vypadat taky tak. Takže se cvičením v posilovně jsem začal díky němu. Co se týče fotbalového vzoru, tak ten jsem asi neměl. Obdivoval jsem ale spoustu hráčů, a tak je tomu dodnes.

Ty jsi za poslední dobu zažil rychlý vzestup. Nejen, že jsi už okusil fotbal v nejstarší dorostenecké kategorii U19, ale zahrál sis také již přípravná utkání za A muže. Jak to vše vůbec vnímáš? Nelítáš, jak se říká, v oblacích?

Vzestup to byl velmi rychlý, to máte pravdu. Byl jsem nervózní, jak mě vůbec přijmou kluci z 19ky a jak se tam předvedu. Pak jsem měl jít ještě za A tým a tam ta nervozita byla značně větší. Za tu šanci jsem však nesmírně rád. Ale v oblacích nelítám, jelikož mi je jasné, že toho mám stále ještě hodně na zlepšování.

Ty jsi teď proti Prostějovu nastoupil v základní sestavě Valcířů, dokonce jsi vyfasoval kapitánskou pásku. Určitě příjemný pocit...

Pocit to byl rozhodně krásný, navíc jsem mohl být kapitánem. I když to bylo „jen“ v přípravném utkání, tak jsem za to moc rád.

Víš vůbec, kdo stál v roli kapitána na straně Prostějova?

Zprvu jsem to vůbec nevnímal, snažil jsem se soustředit jen na sebe. Až potom mi Honza Ferenc (masér) řekl, že to byl Jan Polák.

Počkej až jednou budeš svým dětem říkat, jóóó, to jsem si kdysi podával ruku s bývalým reprezentantem a mistrem Evropy do 21 let....

Přesně tak, to jednou bude skvělá vzpomínka.

Taková symbióza, i Honzovi bylo 17 let, když hrál poprvé za áčko Liberce....

Je to sen, dotáhnout to tak daleko jako on.

Zápas v Prostějově se Valcířům absolutně nevydařil. Po utkání dokonce nikdo k tomu nechtěl nic říct. Bylo to opravdu tak špatné?

Já jsem si šel zápas užít, to hodnocení ale nechám na jiných.

Ty na jaře budeš moci nastoupit nejen za tým U19, ale i za U18. Jaké jsou vůbec tvé fotbalové cíle?

V mém plánu je rozhodně probojovat se do základu U19. Jestli se mi povede být stálicí v sestavě, tak pak začnu bojovat o vyšší cíle.

Nejen na bráchu, ale i na tebe, se táta chodí často koukat. Bývá velkým kritikem, nebo naopak od něj slýcháváš více pochvalných slov?

Ano, taťka mě podporuje. Nejen že se dívá, ale on mě vozí na tréninky a z tréninků. To samé platí i o zápasech. Táta je kritik velmi upřímný, když nehraju dobře, tak mi to řekne stejně, jako když se mi zápas povede.

Určitě sleduješ sedlišťský fotbal, vždyť odtamtud pocházíš. Jak si vůbec vaši chlapi vedou?

Abych se přiznal, moc jej teď nesleduji. Na bráchu tedy moc pravidelně nechodím, spíš jen, když mám čas. Minulou sezonu bohužel spadli, tuto se drží na desátém místě. Snad se jim jaro povede a umístění si ještě vylepší.