Ján Zachar: Na Frýdek mám dobré vzpomínky

Dobrý den pane trenére, na úvod – jak se Vám daří? Zdraví slouží?

„Zdraví slouží, ale musím se o něj hodně starat.“

Letos to bude 50 let, kdy byl otevřen tento stadion. Jak na ty časy, kdy jste prakticky každý rok postupovali do vyšší soutěže, a nakonec mohli hrát na tomto krásném stadionu, vzpomínáte?

„Na vzpomínky moc nebyl čas, protože jako trenér jsem musel celou svou činnost zaměřit i na úkor vlastního života. Kamkoli totiž přijdete do klubu, všude chtějí buď postup, nebo záchranu. A já jsem, nevím, zda náhodou, chodil do takových klubů, které chtěly postoupit.

Třeba jiní trenéři chodí do klubů, které se chtějí zachránit. A tady mi dali nůž na krk a já jsem to musel unést. A nejenom to – byl jsem nenáviděn u hráčů, protože ten nůž z krku jsem sundal a dal jsem ho na krk jim: „Vy musíte mít rovněž tu zodpovědnost, nejenom já, o tu se musíme podělit!“ A proto ta moje pověst byla taková, jaká byla.

Na Frýdek mám velice dobré vzpomínky, hlavně proto, že tady byla obrovská starostlivost. Ať už ze strany ředitele Brychlece, nebo tajemníka Přečka. Tito dva mě nejen vždy podrželi, ale i poháněli.“

Sezóna 1976-77 byla pro náš klub ta nejslavnější. A vy jste byl strůjcem této historické účasti v 1. lize. Býváte někdy v kontaktu s tehdejšími hráči? Na utkání s Třincem jsme zde viděli Láďu Kubaláka, Jirku Fabíka, Vencu Blína….

„Zrovna ten dnešek, to setkání s těmito lidmi, to bylo něco překrásného. Byl to pěkný zážitek se s nimi potkat. A chtěl jsem jim hlavně dokázat, že jsem jiný v civilu, než jaký jsem byl na hřišti.“

Vraťme se do současnosti – co říkáte na dnešní zápas? Jak se Vám líbil?

„Trochu jsem ho sledoval. Bylo vidět, že je to třetí liga.“

Komu jste vlastně fandil? V minulosti jste trénoval jak ve Frýdku-Místku, tak i v Třinci.

„Pro mně osobně ten zápas neměl motivaci, protože jsem nechtěl fandit ani jednomu, ani druhému. Proto mi bylo jedno kdo vyhraje. Ale věděl jsem, že oběma týmům jde o vítězství.“

Chodíte ještě na fotbal?

„Už ne. V Třinci, kde bydlím, je právě třetí liga. Bojím se tam chodit, protože kdyby náhodou prohráli, tak by mohli diváci na mně volat: Jano, už tady radši nechoď! :-)“