Kubík: Frýdek si zaslouží hrát vyšší soutěž

Jeho další cesty vedly do Frýdku-Místku. Proč šel hrát až do třetí ligy? To vše František Kubík prozradí v následném rozhovoru.

Františku, většinu kariéry jste odehrál v nejvyšších soutěžích. Co vás vedlo k tomu, že podzim strávíte na Moravě, a to ve třetí lize?

Když jsem ukončil své působení v Kazachstánu, tak jsem měl delší herní výpadek. Fotbal jsem nehrál asi dva a půl měsíce. Potom se uzavřel přestupní termín, takže s tím hledáním mého dalšího angažmá byl už problém. I proto jsem rád, že se mi ozval Frýdek-Místek, a že tady můžu odehrát několik zápasů. Je to sice třetí liga, jak říkáte, ale co jsem měl možnost zjistit, tak je velmi kvalitní. V kabině je výborná parta a hrají zde dobří fotbalisté, což i proti Vrchovině na hřišti dokázali. Klobouk dolů na tak těžkém terénu. I pro mě je to velmi cenná zkušenost a vím, že to z mé strany nebylo moc optimální. Budu se ale snažit na sobě tvrdě pracovat. Důležité však je, že se podařilo vyhrát, a že se pořád držíme v popředí tabulky.

Za tu svou kariéru už můžete vlastně srovnávat. Jaký je vůbec rozdíl mezi fotbalem v Kazachstánu, Ukrajině, či tady v Čechách?

Tak v každé té zemi, ale i klubu, je to jiné. Každý má jiný herní styl. Někde je to více soubojové, jinde zase techničtější. Ale musím říct, že mně úroveň třetí ligy hodně překvapila. Jsem v klubu třetí týden, takže jsem už stačil dost omrknout. Tréninky máme výborné, trenér je odborník, i kluci kolem mají velkou kvalitu.

Vaši premiéru shlédlo nějakých tři sta diváků, ale my tady pamatujeme časy, kdy lidé fotbal milovali a chodili do Stovek v řádech tisíců. Máte nějaké informace už zjištěné? Bavil jste se o Frýdku s někým z kabiny?

Když jsem do Frýdku-Místku přicházel, tak jsem samozřejmě nějaké informace už o klubu měl. Mnoho mých bývalých spoluhráčů, co tu v minulosti hrávalo, tak mi pár věcí řeklo. Vím, že je tady fotbalové město a klub si určitě zaslouží hrát ve vyšší soutěži, než se momentálně nachází.

V zápase proti Vrchovině jste byl střídán. Bylo to kvůli nějakému zranění?

Ne ne, měl jsem sice v prvním poločase takový nepříjemný souboj, ale nebylo to nic vážného. Ještě potřebuji nějaký čas a také i pořádně potrénovat. Jsem ale rád, že jsem alespoň těch necelých šedesát minut odehrál. Snažil jsem se do toho dát vše, ale jak jsem už řekl, nebylo to optimální z mé strany. Věřím však, že ten druhý zápas už bude lepší.

Jak vůbec hodnotíte sobotní utkání? V zápase jste si vypracovali dostatek příležitostí, v podstatě utkání mohlo být rozhodnuto již v prvním poločase…

Ano, máte pravdu. A právě v tom je fotbal pěkný. Co jsem měl možnost slyšet, tak chlapi si ty šance umí vypracovat, leč se v koncovce zatím trápí. Nezbývá než poctivě pořád na trénincích makat, abychom ty zápasy rozhodovali dříve. Pak se každému bude na hřišti hrát lépe.

Je možno prozradit, co od vás trenér Pulpit vyžaduje?

Trenér má svůj styl hry, kterému se na trénincích věnujeme, a chce hlavně držet míč na soupeřově polovině. Abychom co nejvíce drželi míč, je vidět, že je trenér ofenzívně laděný.

Jak na vás vůbec působí zdejší prostředí a stadion?

Hodně se mi tu líbí. My hrávali na podobných stadionech, jen bylo teď škoda, že zrovna o víkendu tak pršelo. Věřím také, že i diváků bude chodit víc. Musíme je svou hrou na ten stadion přilákat.

Ještě se vrátím k tomu měření vaší rychlosti, které jste měl před třemi lety v bratislavském Slovanu. To jste skutečně tak rychlý?

Určitě si na to období vzpomínám, na to nejde jen tak zapomenout. Hráli jsme přípravné utkání se Slavií Praha a dostali jsme na hru takové čipy s GPSkami. Možná to bylo trochu zkreslené, nevím. Tu hodnotu mi opravdu tak naměřili. Samého mě to překvapilo. Teď už je mi sice třicet, ale nějaká ta rychlost mi ještě zůstala (smích).

Vzpomněl jste, že je vám třicet. To je fotbalista stále ještě ve velmi produktivním věku. Jaké jsou vůbec vaše další ambice?

Pořád věřím, že se stále ještě dá v kariéře pokračovat na nějaké vyšší úrovni. Teď jen se znovu odrazit, každý hráč má své cíle pořád vysoko.