Trenér st. dorostu Vojvodík: Sráží nás hloupé góly, U18 je prioritou

Zápas proti Zbrojovce asi hodně smolný? Kousek od výhry a přesto jsme bez bodu...
Musím říct, že to bylo asi nejlepší utkání jara. Paradoxně jsme jej nezvládli výsledkově, herně to nebylo vůbec špatné. V podstatě doteď nerozumím, co se stalo, že si nevezeme ani bod. Až mi je kluků líto, protože výkon si zasloužil bodové ocenění. To, co jsme dostali za góly, ale nechápu, od brankáře až po stopery. Když jim to ukazujeme na videu, tak tomu nerozumí ani oni, ale jestli budeme v tomhle v určitých částech utkání pokračovat, tak bohužel budeme stále prohrávat. Z jedné z nejlepších obran podzimu se stala jedna z nejděravějších. Samo to zkrátka nepůjde.

Prakticky ani v jednom ze čtyř dosavadních zápasů jsme výkonem nepropadli, ale máme pouze jeden bod, což je možná pro psychiku hráčů ještě těžší?
Individuální chyby nás zkrátka sráží. Nemáme to štěstí, že když uděláme chybu, tak ji soupeř nepotrestá. Naopak, když nám něco podobného protivník nabídne, nedokážeme toho využít. To byl i případ utkání proti Zbrojovce. Z šancí, které jsme měli, jsem mohli vést 2:0, 3:0. Soupeř si šanci sám prakticky nevypracoval a přesto vyhrál 3:1. Góly mu nabízíme. Proti nám se teď dobře hraje, vždy uděláme nějakou chybu. Někdy je z přemíry snahy, že chceme hrát, ale kluci si musí uvědomit, že se to nedá hrát stylem, když dostaneme gól, tak dostaneme gól. Opravdu nelze klukům proti Brnu nic vytknout herně, mělo to náboj, vydali se, někteří odehráli dva zápasy, Kuba Koval, David Forch. Jenže pak nedáme penaltu a fotbalový pánbíček nás za to potrestal. Mohli jsme vyhrát 2:1, místo toho prohráli. Bohužel.

Prakticky celou sezónu se bavíme o počtech. Proti Kroměříži se zranil Kudláček, o poločase s Brnem musel být střídán Křenek. Každá absence je přitom v téhle situaci znát. Pro trenéra hodně těžká situace, dá se s tím nějak bojovat?
Proti tomu pochopitelně nejde moc bojovat. Pořád jsme na stejné cestě, kterou jsme se na začátku sezóny vydali. Že si chceme pomoci z vlastních řad, abychom nemuseli brát hráče z jiných klubů. Ostatně na schůzkách s rodiči se o tom bavíme a situaci jim vysvětlujeme. Pomáháme si také hráči z ostatních kategorií, pro něž je to cenná zkušenost, nechceme ostatní přetížit. Za devatenáctku například nastoupil proti Brnu Cempírek ročník 03. Výhoda je, že se kluci sami hlasí a chtějí hrát za víkend více utkání.

Což je případ například Davida Forcha, který odehrál v sobotu zápas v Novém Jičíně a sám se přihlásil, že chce hrát i v neděli proti Brnu...
Přesně, David Forch, Marek Bányácski chce hrávat, toho až musíme brzdit. Samozřejmě tuto situaci s počty neřešíme jen my, ale i větší kluby. Jeden ročník zkrátka chybí, v létě už to bude lepší a počtově dostačující.

Co říci k situaci U18? Řekl bych v podstatě stejné scénáře jako u U19. Zbytečné góly, jež nás stojí body, které ale u osmnáctky nutně potřebujeme, jelikož to bude ještě tuhý boj v druhé polovině tabulky.
Po zápase s Opavu, který jsme nezvládli, jsme přehodnotili cíle. Prioritou je jednoznačně záchrana osmnáctky v divizi. Podřídíme tomu vše. Na U18 dáme větší důraz. Hráči, kteří hrají za U19 více, budou používání do osmnáctky. Osmnáctka odehrála v sobotu v Novém Jičíně dobré utkání, ale opět to nedopadlo výsledkově, protože jsme si nechali, jak zmiňuješ, dát hloupý gól a přišli o tři body. Kluci makají, dřou, a pak si to jedním momentem, chybou, zkazí, až mi je jich líto. Ale náš úkol je vychovávat hráče pro mužskou kategorii a i těmito zápasy kluci porostou. 

Když už jsme probrali obě nejstarší kategorie, můžeme se krátce zastavit i kategorií U16 a U17, kterým vstup do jara vyšel na jedničku.
Oba týmy samozřejmě zaslouží pochvalu. U17 se bohužel zápas v Brně nepovedl a přišla o dlouhou sérii neporazitelnosti, ale devět zápasů bez prohry mluví za sebe. Ve skvělé sérii a výkonech pokračuje U16. Kluci se navíc musejí vypořádat se staršími a fyzicky vyspělejšími soupeři a také tím, že trenéři bohužel nemohou sáhnout v případě potřeby do žákovské kategorie, kde je řada šikovných hráčů. O to víc jsou výsledky a výkony šestnáctky cennější. Je to pochopitelně dobrou prací trenérů Kamila Rašky a Milana Šponera. To samozřejmě platí i pro Karla Orla a Miroslava Onufera u U17.