Václav Mozol: Na penaltu jsem si věřil

Pokud se vrátíme k sobotnímu zápasu, jak jste jej viděl ze svého pohledu?

Musím uznat, že při nás v prvním poločase stálo i velké štěstí, jelikož Líšeň nejenže neproměnila pokutový kop, ale ještě tam měla jednu akci po naší špatné rozehrávce, kterou Machy (Machálek) s jejich kapitánem (Krška) naštěstí nedohráli. To mohlo být klidně i nula tři. Naštěstí jsme dokázali vyrovnat a dokonce vstřelit i druhou branku. Bohužel byl ofsajd, co naděláme teď. Průběh druhé půle ovlivnila hodně ta červená karta. Pak se už hrálo pouze na jednu bránu. Podle mě jsme neměli kopat moc ty míče do jejich vápna, ale spíše se snažit o průniky středem a po zemi, jelikož šlo na nich vidět, že už šlapali vodu.

Ovlivnila průběh zápasu ta situace ze samého úvodu střetnutí, kdy se hosté dostali velmi brzy do vedení?

Asi jo. Nikdy není příjemné, když takhle brzy inkasujete a navíc prohráváte. Ale jak jsem už řekl, bylo obrovské štěstí, že jsme pak nedostali další branku. No a ta hloupá červená nám hodně moc pomohla. Ten bod bereme.

Právě o zisku bodu jste rozhodl proměněnou penaltou vy. Už jste někdy kopal pokutový kop v takové situaci, která rozhodovala o úspěchu či neúspěchu?

Za takového nepříznivého stavu si teď ani nevybavuji. Určitě jsem ale kopal penaltu v Sokolově, kdy jsme měli s Frýdkem asi sedmizápasovou sérii bez vstřelené branky. Tam to byla nějaká snad 70. nebo 75. minuta.

A jak to dopadlo?

No dal jsem ji o tyčku (smích), takže jsme tam vyhráli jedna nula.

Věřil jste si na penaltu i tentokrát?

Jo, věřil jsem si, ani nervy nebyly. Exekutorem měl být sice Adam (Varadi), ale já byl v té chvíli čerstvý, tak jsem mu řekl, že si to vezmu na sebe a že jí proměním.

Takže jste na penaltu určený nebyl? A nebyla ve vás přeci jen malinká dušička?

Víte, já si opravdu hodně věřil. Já teď potřeboval strašně jakýkoliv gól, abych se zvedl i po psychické stránce, jelikož mi to v poslední době moc nejde. Snad mi ten gól pomůže.

Překvapila vás něčím vůbec Líšeň? Přeci jen Brňané na jaře neoplývají takovými výsledky, jako tomu bylo na podzim, ale myslím si, že se soupeř ve Stovkách prezentoval velice dobrou hrou…

Jo, hráli opravdu dobře. Ani nás moc nepřekvapili, věděli jsme, že u nás budou hrát na tři obránce. My je proto chtěli přečíslit na krajích hřiště, což se nám i celkem dařilo, ale vůbec nám nešly tentokráte centry.

Asi souhlasíte, že ta soutěž je natolik vyrovnaná, že s těmi minimálními bodovými rozdíly je stále o co hrát?

No jasně. A to je jen dobře, že se může rozhodnout až v posledním kole. Alespoň je soutěž dramatická a my jsme stále ve hře o postup do druhé ligy.

Jak se teď těšíte do Hodonína, kde vás čeká další zápas?

Já moc, tam jsem totiž ještě nikdy nehrál, takže alespoň poznám další fotbalový stadion.