|
(25.7.2018) | Stovky
FK Frýdek-Místek - FC Vysočina Jihlava
|
3:2 |
Komentář
Jihlava byla od úvodu více na míči a dokázala si vypracovat i herní převahu, ovšem buď narážela na obranu Valcířů, oba naše brankáře a nebo selhávala v koncovce. V jednom případu se pak do cesty míči postavilo i břevno. Svěřenci trenérů Šponera a Rašky hráli s velkým nasazením a odměnou jim bylo vedení na konci první půle. Vyšel nám rychlý brejk, po kterém mířil kapitán Jan Marciňa do prázdné brány. Soupeře jsme dokonale zaskočili.
Vysočina na nás v druhém dějství vlétla, chvíli jsme ještě odolávali, ve 49. minutě ale hlavou do prázdné brány srovnával Miroslav Křehlík. V tu chvíli vypadalo, že Jihlavu nemůže nic zastavit. Ovšem mladí Valcíři odpověděli, jak nejlépe mohli, další rychlý protiútok sice brankou neskončil, jeden z hráčů hostí ale zahrál rukou. Pokutový kop proměnil s přehledem opět Jan Marciňa. Bylo to jen minutu po jihlavském vyrovnání. O osm minut později pak tým ještě více uklidnil Jan Šilák, který z pravé strany vymetl šibenici a překvapil i samotného gólmana.
Jihlavští se však nevzdávali a nadále podnikali jeden útok za druhým, proti naší obětavé obraně se však dlouho nemohli prosadit. Povedlo se jim to až v samotném závěru. Brankář Müller sice předvedl dobrý zákrok, na dorážku Homolky už však nestačil. Nicméně to už bylo ze skóre vše a po výhře 3:2, tak v Memoriálu Vlastislava Marečka postupujeme dále.
Pro kluky je to motivace do další práce, říká trenér Milan Šponer
Řekl bych od hráčů, i v tom horkému počasí, výkon na hranici sil?
V tom vedru to bylo pro všechny na hranici sil, Bylo vidět, že soupeř byl kvalitnější, lepší v držení míče, silnější v kombinaci. Povedlo se nám však pár rychlých brejků. Téměř všechny se povedlo proměnit v branky. Takže výhra i trochu se štěstím.
Ukázal se i charakter týmu. Vypadalo to, že po vyrovnávající brance v úvodu druhé půle, už bude Jihlava dominovat. Hned vzápětí jsme si ale vzápětí vzali vedení zpět...
Byla to rozhodující situace. Přiznám se, že já, ani kolega, jsme netušili k čemu přesně došlo. Nakonec jsme se dozvěděli, že to byla ruka. Dostali jsme se znovu do vedení, což nám dalo vítr do plachet.
Berete prestižně výhru v Memoriálu?
Výhru nepřeceňujeme, i kolega Kamil Raška však říkal, že je to něco jiného, než jen přípravné utkání. Pořád je to však příprava, prostřídali jsme všechny hráče.
Skalp takového soupeře je ale jistě povzbuzením?
Samozřejmě, je to pro kluky motivace do další práce a do sezóny.
