Kovařík: Střelecky se trápím, ale věřím, že se to zlomí

Po svém návratu do Stovek se od útočníka Mariána Kovaříka očekávalo, že bude střílet góly. Na svou premiérovou trefu v letošní druholigové sezoně ale stále ještě čeká. Nejen o tom jsme si s odchovancem Sokola Hovězí na chvíli popovídali.

Váš poslední výsledek z Českých Budějovic (1:1) musí být pro tým povzbuzením. Přeci jen jste dokázali bodovat na půdě týmu, který pomýšlel před tímto vzájemným zápasem o posunu na první příčku tabulky…

Ten bod je pro nás určitě hodně cenný. Ale i přesto, že byli domácí favorité, tak jsme jeli na jih Čech s tím, že tam chceme vyhrát. I trenéři nás před zápasem nabádali, ať nejsme odevzdaní. Myslím si, že jsme plnili přesně to, co jsme si řekli den před utkáním. De facto jsme dali gól na jedna nula. Budějovice měly do té doby jednu šanci po autovém vhazování, kdy trefili hlavou břevno. Pak jsme ale naší hru bohužel na pravé straně více otevřeli a oni nás za to potrestali. Budějovičtí jsou tímto známí, že když jim nabídnete příležitost, tak se jí umí zhostit. Zbytek poločasu, a také i celý druhý, jsme pak hráli více zezadu. V poslední minutě jsme dokonce mohli vstřelit druhý gól. Každopádně ten cíl a úkol jsme si tam takticky splnili. Mohli jsme být bez bodu, mohli jsme si odvézt klidně i tři. Byl z toho jeden, s tím jsme spokojeni. Teď bude ale hodně důležité, jak dopadne náš sobotní souboj s Olympií.

Vzpomněl jste našeho nejbližšího soupeře. Když se podíváme na jejich výsledky, připomíná mi to spanilou jízdu Valcířů po postupu do druhé ligy. Vy jste byl tehdy u toho, takže se asi umíte vcítit do pocitů jejich hráčů…

Máte pravdu, Olympii se v letošní sezoně daří nadmíru dobře. Až mě to i překvapilo. Ale ono to nepřekvapilo jen mě. Co jsem se bavil se svými spoluhráči tady ve Frýdku, nebo ještě před sezonou ve Vítkovicích, tak nikdo nečekal, že by mohli být na tom v tabulce tak dobře. Teď dokonce zvítězili tři jedna v Příbrami. Pro nás to bude ale velká neznámá. Určitě si soupeře nastudujeme na videu. Co jsem měl možnost zjistit, tak, že mají v týmu velice zajímavá jména, jde vidět, že svůj kádr dobře doplnili.

V létě jste se vrátil do Stovek z nedalekých Vítkovic. Střelecky se ale pořád nemůžete chytit, což věřím, že musí vnitřně každého útočníka trápit. Jak to máte vy?

Nějak tak to je. Já byl vždy zvyklý dávat góly. Vše se zlomilo v době, kdy jsem odešel z Vítkovic do ligové Karviné. Tam jsem nebyl tolik vytěžovaný a tam to nějak přeplo v hlavě. V zimě následoval můj návrat do Vítkovic a zase mi to tam začalo padat. Říkal jsem si, fajn, už je to dobrý. Po přestupu do Frýdku jsem věřil, že to může být jen lepší. Ale flintu do žita neházím. Třeba se to zlomí už teď v sobotu doma s Olympií.

Někdy stačí, jak se říká, dát nějakou tu šmudlu. Netlačil jste se v Budějovicích na penaltu?

Na penalty jsme v týmu určeni dva, já a Nicolas. V Budějovicích jsem to ale nijak neřešil. Vím, že Nicolas ty penalty tady kope už delší dobu, ani jsme se tehdy na sebe nepodívali. No vlastně, já se na něj kouknul, a když jsem viděl, že má míč v rukou, neřešil jsem to. Možná, kdybych byl teď střelecky v pohodě, tak jsme se o balon poprali (smích).

TOPlist